Co se děje v trávě: Cannafest a novinky z výzkumu konopí

Co se děje v trávě: Cannafest a novinky z výzkumu konopí

folder_open Kategorie : Články Rss feed , Podcast Rss feed

Jak se proměňuje veletrh Cannafest a co naznačují nové výzkumy o pěstování a dávném užívání konopí? Sibiřský nález semen a stop kanabinoidů v lidských vlasech nabízí doklad dávného užívání konopí. Americká pěstírna zpracovává rostlinný odpad biodigesterem přímo v provozu. Italský pokus ve skleníku ukázal při stejném denním množství světla o 16 % více suché biomasy ve vegetativní fázi při dynamickém řízení osvětlení. Přehled výzkumu stresu rostlin upozorňuje, že vyšší koncentrace kanabinoidů nemusí znamenat vyšší celkovou produkci, pokud klesne výnos. 10. ýročí kalifornského Proposition 64, předchldce otevření regulovaného maloobchodního trhu.

Ve videu se dozvíte

  • Jak  se mění Cannafest.
  • Co dokládají konopná semena a stopy kanabinoidů ze Sibiře.
  • Jak může biodigester zpracovávat rostlinný odpad přímo v pěstírně.
  • Co ukázal pokus s dynamickým LED osvětlením ve vegetativní fázi.
  • Proč vyšší koncentrace kanabinoidů nemusí znamenat jejich vyšší produkci.

Poslechněte si audio verzi:

Kompletní přepis

Vítejte u nové rubriky Konopného podcastu, kterou jsem nazval Co se děje v trávě a jejímž cílem je pravidelně přinášet nejzajímavější aktuální novinky ze světa konopí. Tenhle nový formát není náhražkou za plnohodnotné epizody Konopného podcastu. Rozhovory, reportáže a delší povídání na specializovaná témata zůstanou v číslovaných epizodách, ale Co se děje v trávě bude nečíslovanou epizodou Konopného podcastu. Bude to kratší formát pro shrnutí toho, co zajímavého se v oblasti konopí událo v uplynulém týdnu nebo dvou.

Tuhle epizodu natáčím 9. listopadu, takže se v rychlosti podíváme na právě skončený Cannafest, dále na zajímavý konopný nález na Sibiři a novátorský přístup ke zpracování rostlinného odpadu v komerčních pěstírnách. Pak se přesuneme do Itálie k pokusu, jehož cílem bylo efektivnější využití osvětlení ve vegetativní fázi. Z aktuálních novinek z oblasti výzkumu mě taky zaujal rozbor vlivu stresu během růstu na produkci kanabinoidů a na úplný závěr připomenu jedno důležité konopné výročí. Tak pojďme na to.

Cannafest a proměna konopného sektoru

Začnu u Cannafestu, na kterém jsem strávil včetně příprav 4 dny od čtvrtka do neděle. Letošní ročník byl první v době, kdy je u nás povoleno pěstování tří rostlin všem osobám starším 21 let. Atmosféra byla hodně uvolněná a příjemná a na spoustě návštěvníků bylo vidět, že jim změna legislativy udělala radost. Některé z nich zbavila i starosti, jestli je někdo neuvidí s konopím, na veletrhu nebo třeba kouřit.

Upřímně nevím, jestli v okolí výstaviště probíhaly nějaké policejní kontroly jako v minulých letech, ale pravděpodobně ne. Přinejmenším určitě ne v takové míře jako dřív, protože když u sebe člověk starší 21 let může na veřejnosti mít až 25 gramů, už není takový důvod ho pokutovat. O kontrolách se v minulých ročnících mluvilo hodně, ale letos jsem o žádných neslyšel. Nic se ke mně nedoneslo, ale já byl většinu času uvnitř a co se dělo před výstavištěm, jsem neměl moc šanci posoudit na vlastní kůži.

Vystavovatelů bylo letos na Cannafestu oproti předchozím ročníkům znatelně míň, zejména z pěstitelského sektoru. Chyběla řada tradičních značek z oblasti semen a hnojiv, ale i growshopů a pěstebního vybavení. Veletrh se zmenšil o jednu halu a v některých místech bylo k vidění víc stánků s občerstvením než obvyklých firem zaměřených na pěstování nebo zpracování konopí. Je vidět, že konopný sektor prochází určitou proměnou, a uvidíme, jak se bude vyvíjet dál.

Levné konopí, zejména v německých lékárnách, a snadná dostupnost často nebezpečných syntetických kanabinoidů zájem o pěstování příliš nezvyšují, spíš naopak. Firmy navázané na pěstování musí taky víc rozmýšlet, do jaké formy propagace nasměrují svoje prostředky, a konopné výstavy momentálně nejsou úplně v popředí jejich zájmu. To platí obecně minimálně po celé Evropě, i když třeba německá Mary Jane je v tomhle ohledu v trochu lepší situaci. Tam to ale hodně táhnou i farmaceutické firmy, které konopí uvádějí do lékáren.

Hodně prostoru měla na Cannafestu opět semena konopí z celého světa. Bohužel byly vidět i firmy spojené se zmíněnými syntetickými kanabinoidy. Pořád těžko dokážu pochopit, jak se stalo, že jsou tyhle látky daleko dostupnější než přírodní konopí a na rozdíl od něj se u nás stále dají celkem bez problémů koupit.

Strach legalizovat komerční prodej přírodního konopí, u kterého nebyl, připomínám, zaznamenán jediný případ úmrtí a jehož návykovost je relativně nízká, nakonec způsobil vzestup látek, které jsou násobně nebezpečnější a nikdo neví, jaké dlouhodobé problémy můžou způsobit. Zkrátka zlaté domácí pěstování a volný regulovaný prodej konopí.

Konopná semena a stopy kanabinoidů na Sibiři

Pojďme se ale podívat trochu do světa, konkrétně na Sibiř, do pořádné zimy. Jeden výzkumný tým tam objevil v sibiřské archeologické lokalitě Tunung 1, doufám, že si to pamatuju správně, semena konopí v kontextu rituálního pohřbívání. Ve více vzorcích lidských vlasů z této lokality navíc vědci našli stopy kanabinoidů.

Studie vyšla 5. listopadu v časopisu Science, takže je relativně čerstvá. Odkaz na ni najdete v popisu téhle epizody, takže si ji můžete prostudovat, pokud získáte plný přístup k obsahu. Semen bylo nalezeno kolem tisíce, což se vejde do hrsti, a jejich stáří bylo radiokarbonovou metodou datováno přibližně do počátku 8. století před naším letopočtem. Bavíme se tedy o nálezu konopných semínek a vlasů obsahujících konopí starém zhruba 2800 let.

Autoři ho vykládají jako doklad dávného užívání konopí, ale než si představíme nějakou konkrétní scénu z tehdejšího života, třeba rituál, musíme zůstat u toho, co nález skutečně dokládá. Přítomnost semen je jedna věc, chemická stopa ve vlasech je věc druhá. Ta už vypovídá o tom, že konopí se nějakým způsobem muselo do vlasů dostat, ale konkrétní způsob a důvod užití konopí je věc třetí.

Z dostupných důkazů sice vyplývá, že konopí se muselo nějakým způsobem do těla dostat, ale zatím nelze spolehlivě určit ani množství látky, ani to, zda a jak se dostala do těla. Stopy nějakého konkrétního rituálu se tam nenašly, takže nemáme podrobný záznam událostí. I stopy, které výzkumníci našli, se ale dají interpretovat a začlenit do kontextu celého nálezu.

Mě osobně by zajímalo, jaký obsah THC tehdejší konopí mělo, ale dá se očekávat, že nebyl příliš vysoký. Jestli bylo konopí skutečně používané pro nějaké rituální účely, dávalo by smysl z něj vyrábět silnější extrakt nebo výluh, aby bylo docíleno hlubšího psychoaktivního efektu, tak jak si ho představujeme v kontextu rituálu.

Určit obsah THC v tehdejších rostlinách ani prokázat jejich cílené šlechtění se v tomhle výzkumu nepodařilo, ani to nebylo jeho cílem. Nicméně víme, že staré odrůdy konopí neměly tak vysoké obsahy THC, na které jsme zvyklí u dnešních vyšlechtěných odrůd.

Zpracování rostlinného odpadu v pěstírně v Missouri

Ze Sibiře se přesuneme do USA, kde americká společnost BeLeaf Medical  začala ve své pěstírně v Missouri využívat Biodigester Power Knot LCD 300. To je zařízení, které dokáže zpracovat rostlinný odpad přímo v provozu pěstírny. Rostlinný odpad, jako jsou stonky, listy bez pryskyřice, odumřelé části rostlin nebo kořeny, je problém, se kterým se komerční pěstírny běžně setkávají.

Představené zařízení funguje na principu aerobního mikrobiálního rozkladu organického materiálu. Pěstírna podle zveřejněné případové studie produkuje přibližně 1 800 kilogramů rostlinného odpadu měsíčně. 1,8 tuny. Jde o jednu konkrétní pěstírnu.

Tenhle odpad bylo dřív nutné rozdrtit, smíchat s dalšími materiály a následně odvážet specializovanou firmou. Nový systém má proces výrazně zjednodušit. Odpad se zpracuje přímo v areálu pěstírny, a tím odpadají náklady spojené s jeho odvozem a manipulací.

Výrobce tvrdí, že by se investice měla díky provozním úsporám vrátit přibližně během jednoho roku, což je opravdu rychlé. Tohle číslo je ale třeba brát s určitou rezervou, protože pochází z případové studie samotného dodavatele technologie, ne z nezávislého ekonomického hodnocení. I tak je to zajímavé.

Vedle úspor může mít systém význam také z hlediska hygieny provozu, protože omezení dlouhodobého skladování rostlinného odpadu může snížit riziko množení některých škůdců a mikroorganismů. Pro malé pěstitele, jako jsme my, podobná technologie samozřejmě nedává smysl, ale u velkých komerčních provozů může být zajímavou cestou, jak zjednodušit nakládání s odpadem a současně snížit provozní náklady.

Dynamické osvětlení ve vegetativní fázi

Další zajímavostí, kterou jsem pro tenhle týden vybral, je výzkum v oblasti osvětlení rostlin pro pěstování. Výzkumníci z Boloňské univerzity zkoumali, jestli je možné růst konopí ve vegetativní fázi zlepšit pouhou změnou časového rozložení světla a taky živin během dne, aniž by rostliny dostávaly více světla celkově.

Pokus probíhal ve skleníku, kde rostliny využívaly kombinaci přirozeného slunečního záření a doplňkového LED osvětlení. Vědci porovnávali klasický statický režim s dynamickým řízením, při kterém se intenzita LED osvětlení během dne měnila. Důležité je, že v hlavním experimentu zůstalo celkové denní množství dodaného světla, tedy DLI, mezi variantami stejné.

Cílem nebylo zjistit, jestli víc světla zvýší růst, ale jestli může být výhodné dodat větší část fotonů v určité části dne a menší část později. Současně výzkumníci testovali i dynamické řízení EC živného roztoku, aby zjistili, jestli se podobným způsobem vyplatí měnit během dne také koncentraci živin.

Ve statické variantě, kdy všechno bylo pořád stejné, jak světlo, tak živiny, dostávaly rostliny po celý sledovaný čas osvětlení s PPFD v hodnotě 600 µmol/m²/s. U dynamického režimu byla intenzita osvětlení před 14. hodinou zvýšena na 700 µmol/m²/s a odpoledne naopak snížena na 500 µmol/m²/s.

Přestože bylo výsledné DLI stejné, rostliny v dynamické variantě, kde se PPFD měnilo, vytvořily o 16 % víc suché biomasy. Současně se zlepšila účinnost využití energie o 15 % a účinnost využití živin o 16 %. Zajímavé je, že rostliny v dynamickém režimu nebyly výkonnější na úrovni fotosyntézy jednotlivých listů. Rozdíl vznikl spíš tím, že vytvořily větší a lépe rozvinutou listovou plochu, takže dokázaly zachytit více světla jako celek.

V dynamické variantě, kde se světelné podmínky měnily, měly rostliny o 37,5 % vyšší specifickou listovou plochu a o 70 % vyšší index listové plochy. To může znít trochu komplikovaně, ale jednoduše řečeno vytvořily více listové plochy na stejný prostor se stejným množstvím osvětlení. Vědci zkoušeli během dne měnit taky EC živného roztoku, ale tenhle zásah sám o sobě významné zvýšení biomasy nepřinesl.

Výsledky se rozhodně nedají chápat jako důkaz, že dynamické osvětlení automaticky zvýší výnos květů o 16 %, protože pokus probíhal jenom ve vegetativní fázi a navíc ve skleníku s přirozeným slunečním světlem, které se nedá úplně stoprocentně kontrolovat.

Autoři provedli ještě druhý pokus, ve kterém už dynamický režim porovnávali s výkonnější statickou variantou. Ta měla po celý den PPFD 700 µmol/m²/s a zároveň vyšší EC živného roztoku. Rostliny v tomto statickém experimentu s vyšším množstvím světla tedy dostávaly i více živin.

V tomhle srovnání statická varianta vytvořila víc biomasy než dynamická. Druhý experiment ale v podstatě potvrzuje jen známý fakt, že víc světla a živin vede k vyššímu výnosu, a zároveň nevyvrací hlavní výsledek studie. Ten totiž naznačuje, že chytré časování světla může zlepšit efektivitu jeho využití. Dynamické řízení PPFD, tedy hustoty toku fotosynteticky aktivních fotonů, může být jedním z dalších směrů, jak zvyšovat efektivitu moderních pěstíren konopí.

Vliv stresu na produkci kanabinoidů

Další zajímavá práce se zaměřila na stresování rostlin. Stres se v souvislosti s pěstováním konopí často zmiňuje jako nástroj, který má rostlinu donutit produkovat víc pryskyřice, terpenů a kanabinoidů, které v pryskyřici jsou. Nová přehledová práce publikovaná v časopise Discover Plants ale ukazuje, že realita pravděpodobně bude mnohem složitější.

Autoři shrnuli dosavadní výzkum zaměřený na různé typy stresu, například sucho, zasolení, vysoké teploty, nadměrnou intenzitu světla, nedostatek živin i napadení některými patogeny. Hlavní závěr jejich pátrání je poměrně jasný. Stres sice může změnit produkci sekundárních metabolitů, ale jeho účinek není univerzální a velmi často záleží na intenzitě, délce působení, genetice rostliny a taky na fázi vývoje.

Například mírný vodní stres, jako přelití nebo spíš nedostatek vody, může aktivovat některé obranné procesy a změnit tvorbu kanabinoidů nebo terpenů. Současně ale taková situace omezuje otevírání průduchů, příjem oxidu uhličitého a fotosyntézu. Pokud je stres příliš silný nebo trvá příliš dlouho, může sice zvýšit koncentraci některých látek v květech, ale zároveň může snížit celkovou produkci biomasy.

Právě tady vzniká častý problém při interpretaci podobných pokusů. Nestačí sledovat jenom procentuální obsah THC, CBD nebo dalších kanabinoidů či terpenů. Pokud například koncentrace jednoho kanabinoidu vzroste o 10 % díky stresu, ale výnos kvůli stresu klesne o 20 %, celkové množství získaných kanabinoidů ve skutečnosti klesne přibližně o 12 %.

To je důležité hlavně při hodnocení různých pěstebních technik stresování, které se v pěstitelském marketingu často prezentují jako jednoduchá cesta k vyšší potenci nebo produkci více pryskyřice. Přehledová studie proto nepodporuje myšlenku, že stres je automaticky výhodný. Spíš ukazuje, že mezi užitečným a škodlivým stresem existuje velmi úzké okno, které se může výrazně lišit podle konkrétní odrůdy a podmínek pěstování.

Pro pěstitele z toho plyne jednoduchý závěr. Při hodnocení účinku stresu je potřeba sledovat nejen koncentraci kanabinoidů, ale taky celkový výnos, zdravotní stav rostlin a celkovou produkci účinných látek na celou plochu. Odkaz na tuhle práci, stejně jako na předchozí, najdete v popisu téhle epizody.

Výročí kalifornské Proposition 64

Na závěr se zastavíme v Kalifornii, kde na 9. listopadu připadá jedno významné výročí. Před deseti lety, 9. listopadu 2016, tam vstoupilo v účinnost opatření známé jako Proposition 64 neboli Adult Use of Marijuana Act. Kalifornští voliči ho schválili o den dřív, 8. listopadu, a od následujícího dne tak mohli dospělí od 21 let v rámci stanovených limitů legálně držet a užívat konopí a také pěstovat až 6 rostlin pro osobní potřebu.

Proposition 64 zároveň změnila postihy za některé konopné delikty a vytvořila základ pro kalifornský regulovaný trh s konopím pro dospělé. Je ale dobré si připomenout, že nešlo o úplnou legalizaci všeho spojeného s konopím. Zákon stanovil konkrétní množstevní limity, ponechal omezení pro užívání na veřejnosti a umožnil místním samosprávám regulovat některé formy pěstování. Komerční prodej navíc nezačal okamžitě, regulovaný maloobchodní trh se otevřel až 1. ledna 2018.

A to je pro dnešek z Konopného podcastu a jeho rubriky Co se děje v trávě všechno. Pokud vás zajímají další informace o pěstování a novinkách ve světě konopí, sledujte Konopný podcast a moji webovou stránku www.pestovat.cz, kde najdete odkazy na můj YouTube kanál i další sociální sítě.

Dejte mi určitě vědět, jak se vám tenhle formát líbí, a pokud chcete podpořit moji tvorbu, můžete tak udělat na platformě forendors.cz nebo nákupem čehokoliv na www.pestovat.cz. Mějte se krásně a ať vám to roste.

Odkazy na studie:

Sdílet tento obsah