Spodní osvětlení konopí: Vyšší výnos, nebo zbytečná investice? KP 94

Spodní osvětlení konopí: Vyšší výnos, nebo zbytečná investice? KP 94

Kategorie : Články Rss feed , Podcast Rss feed

Spodní osvětlení konopí (undercanopy lighting) slibuje vyšší výnos, kvalitnější spodní květy a efektivnější využití pěstební plochy. Funguje ale skutečně tak dobře, jak tvrdí výrobci? A vyplatí se také v malé domácí pěstírně? V 94. dílu Konopného podcastu se podíváme pod korunu porostu a vysvětlíme si, proč spodní patra rostlin často trpí nedostatkem světla a jak jim může přídavné LED osvětlení pomoci. Rozeberu výsledky dostupných vědeckých studií, vliv intenzity a světelného spektra na fotosyntézu, rozdíly mezi spodním a vnitřním osvětlením i to, jak rostliny reagují na světlo přicházející zespodu. Zaměřím se také na praktické použití, ekonomiku provozu a otázku, zda je lepší přidat výkon hlavního osvětlení, nebo investovat do přisvěcování spodních květů.

V 94. této epizodě se dozvíte:

  • Jak funguje spodní (undercanopy) a vnitřní (intercanopy) osvětlení a jaký je mezi nimi rozdíl.
  • Proč spodní květy často nedosahují kvality těch vrcholových.
  • Co o zvýšení výnosu a vyrovnanosti květů říkají vědecké studie.
  • Jak rostliny využívají světlo přicházející ze spodní strany listů.
  • Jakou roli hrají červené, modré, zelené a far-red světlo.
  • Kdy spodní osvětlení zapnout, jakou zvolit intenzitu a jak ho sladit s hlavním osvětlením.
  • Co je end-of-day far-red a jak může ovlivnit nástup kvetení.
  • Jak se může změnit spotřeba vody, potřeba živin a teplota v pěstírně.
  • Pro koho se investice do spodního osvětlení vyplatí a kdy je lepší zůstat u klasického osvětlení shora.

📚 Vědecké studie a další zdroje:

Přepis epizody

Na začátek bych vám chtěl připomenout, že všechny videa se jako první objevují na platformě Forendors, kde také můžete moji tvorbu podpořit, ať už rádi posloucháte Konopný podcast nebo sledujete moje videa. Je to na adrese forendors.cz/mrjose a můžete si tam zaplatit předplatné nebo podpořit jednotlivé příspěvky. Bez předplatného na Forendors najdete Konopný podcast a všechna videa i na YouTube a často i na mém webu a sociálních sítích. Jen na Forendors se příspěvky objeví o něco dříve. Podpořit mě můžete taky nákupem libovolného produktu na www.pestovat.cz Všem, kdo tak kdy učinili děkuju, vážím si vaší podpory.

Technické vybavení, čas a tvorba obsahu je náročnější, než by se mohlo zdát a musím říct, že bez sponzorů by to nešlo. Dělám to tady v podcastu málo, ale musím poděkovat výrobci hnojiv Advanced Hydroponics of Holland a growshopu GrowCity, kteří mě dlouhodobě na mé profesní cestě podporují a umožňují mi v tvorbě dál pokračovat.

Teď už ale k tématu. Možná to znáte sami. Nahoře máte krásné květy, vrchní porost má spoustu světla a všechno vypadá, jak má. Jenže když se ohnete a podíváme se o patro níž, často najdete úplně jiný svět. Menší květy, slabší větve a listy, které většinu dne tráví ve stínu.

Většina pěstitelů vám řekne, že se to dá snadno vyřešit odstraněním spodních větví a ponechání jen těch květů, které jsou v dobře osvětlené zóně. Říká se tomu lollipopping a často se kombinuje ještě se zaplétáním rostlin do podpůrné sítě, aby porost dostal co nejvíce vyrovnané osvětlení.

Tahle metoda funguje dobře, ale ve větších pěstírnách znamená více práce a tím pádem vyšší náklady. Další nevýhodou je, že při lollipoppingu zabírají zhruba třetinu až polovinu výšky porostu jen holé stonky. Kdybychom v této zóně dokázali vypěstovat stejně kvalitní květy jako na vrcholcích rostliny, získali bychom na stejné pěstební ploše vyšší výnos.

Jestli pěstujete na jednom metru čtverečním, tak pro vás úspora práce asi nebude hrát roli. Spodní osvětlení vám ale může přinést vyšší výnos a zvýšení kvality spodních květů. Navíc si můžete vyzkoušet něco nového. U komerčních pěstitelů může být přínos o poznání významnější, protože i mírná úspora práce, vyrovnanější kvalita květů a vyšší výnos na ploše mohou znamenat výrazné změny v efektivitě provozu.

Spodní osvětlení, které se anglicky nazývá buďto undercanopy lighting nebu subcanopy lighting, není žádná novinka. Běžně se používá při pěstování rajčat, paprik nebo okurek a cíl jeho používání je stejný. Získat vyrovnanou kvalitu bez ohledu na to, ve které zóně rostliny plody dozrávají. Kromě spodního osvětlení se používá i takzvané vnitřní osvětlení, anglicky intercanopy lighting.

Spodní osvětlení se instaluje pod rostliny a svítí směrem vzhůru, zatímco vnitřní osvětlení se zavěšuje zhruba doprostřed porostu a svítí do všech směrů nebo jen do stran a dolů. Vnitřnímu osvětlení se budu věnovat někdy jindy, ale obě metody mají hodně společného, zvlášť co se týká potřebného výkonu a světelného spektra. Každopádně spodní osvětlení je vhodnější pro nižší porosty, zatímco vnitřní osvětlení je výhodnější použít u rostlin vyššího vzrůstu, kde by spodní osvětlení bylo moc daleko od cílových listů a květů. Jako efektivnější se nicméně u většiny pěstitelů ukazuje právě spodní osvětlení, protože pěstování nižších rostlin je rozšířenější.

Jen tak mimochodem musím zmínit, že když jsem si já začínal pěstovat konopí pod umělým osvětlením, což bylo někdy kolem roku 2000, tak už se vnitřní osvětlení používalo, a já jsem si také jedno vlastní vyrobil. Na lehké balzové lišty jsem připevnil zářivkové patice a tlumivku a zasadil do nich tehdy hojně používané zářivkové trubice Osram Fluora. Jejich výhodou bylo vhodné spektrum, a také to, že nijak nehřály, takže se klidně mohly dotýkat rostlin. U svých tehdy čtyřech rostlin jsem používal dvě zářivky o celkovém výkonu 72 W, což odpovídalo 12 % výkonu hlavního osvětlení, kterým tehdy byla 600W vysokotlaká výbojka. LED se pro konopí začaly používat až někdy po roce 2010. Dnes se doporučuje doplňkové osvětlení o vyšším bvýkonu, ale k tomu se ještě dostanu.

Subjektivně musím říct, že i to doma dělané osvětlení fungovalo a že spodní květy byly tvrdší a kvalitnější. Žádný srovnávací test jsem ale v té době nedělal, takže nějaká tvrdá, potvrzená data o tom nemám. Ono je ale u jakéhokoliv přidaného světla logické, že ke zvýšení výnosu nebo kvality dojde, zvláště u konopí.

Mnohé studie už totiž prokázaly, že výnos u konopí roste téměř lineárně s intenzitou světla, a to do velmi vysokých hodnot okolo 2 500 umol/m2s. Konopí tedy rozhodně umí přidané světlo zužitkovat. Otázka je jen, kam ho nasměrovat, protože když zvyšujeme intenzitu pouze u hlavního osvětlení z vrchu, v polovině porostu už je intenzita pouze zlomkem intenzity, kterou naměříme u vrcholků rostlin, nehledě na to, že jak světlo proniká porostem, mění se jeho vlnová délka, takže do spodních pater dopadá jiné světelné spektrum.

Vnitřní a spodní osvětlení tedy není řešení, které vám zdarma přinese nějaký bonus. Je to ale cesta, jak světlo rovnoměrně distribuovat do celého porostu a tím získat vyšší efektivitu pěstování z hlediska využitého prostoru, a koneckonců i vyššího výnosu ve vztahu ke spotřebované elektřině. Když pak zvažujete zvýšení intenzity osvětlení s cílem získat vyšší výnos, může být efektivnější investovat do přidání intenzity právě ve spodních pasážích porostu, místo toho, abyste zvyšovali intenzitu hlavního osvětlení.

Musím říct, že mezi studiemi a pokusy zaměřenými na přínos efektivity spodního osvětleníje zatím nedostatek těch, které porovnávají výnos a kvalitu při stejném celkovém výkonu osvětlení. To znamená, že například při použití 400W osvětlení shora by výzkumníci přesunuli 100 W výkonu dospodu a z vrchu nechali svítit jen 300 W. Většina studií, a je jich stále poměrně málo, pracuje pouze s přidáním osvětlení od spodu nebo dovnitř porostu. Zvýšení výnosu je pak logické a je otázkou, zda by k němu nedošlo i v případě, že by se přidaný světelný výkon nepřidal k hlavnímu osvětlení. Pokusy, u kterých je počítána efektivita výnosu na Watt spotřebované elektřiny je málo a jsou většinou prováděné samotnými výrobci, což jejich výsledky může samozřejmě ovlivnit.

Další srovnání, které mi u studií chybí je porovnání lollipoppingu v kombinaci se zelenou stěnou, SCROGem a právě spodním nebo vnitřním osvětlením. Kontrolní skupiny rostlin jsou většinou bez jakéhokoliv zásahu. Možná jsem nějakou takovou studii promeškal, tak jestli o nějaké víte, napište odkaz do komentářů.

U spodního osvětlení vyvstává další, poměrně logická otázka. Jsou listy konopí připravené na to, aby přijímaly světlo ze spodní strany? Dokážou světlo z tohoto směru využít pro fotosyntézu? Zjednodušeně se dá říct, že list konopí má dvě odlišné strany. Horní strana je stavěná na světlo. Pod pokožkou má natěsnané sloupcovité buňky plné chloroplastů, které fungují jako solární panel, zatímco spodní strana je stavěná na výměnu plynů. Buňky jsou tam volně uspořádané, mezi nimi jsou vzduchové prostory a právě tady je většina průduchů, stomat, kterými list přijímá CO₂ a odpařuje vodu. Proto je spodní strana listu trochu světlejší. O tom se snadno můžete přesvědčit sami.

Pro světlo přicházející zespodu to má dva důsledky. Za prvé, foton dopadající zespodu má o něco menší šanci posloužit fotosyntéze než foton shora. Nicméně některé studie ukazují, že při nižší intenzitě dokážou listy dobře fotosyntetizovat i ze spodní strany. Chloroplasty se dokážou uvnitř buněk poměrně dobře přemisťovat a reagovat na intenzitu i směr světla. Podle praktických výsledků se ale zdá, že rostliny dokážou světlo ze spodního směru využít.

Druhým důsledkem je, že světlo zespodu dopadá přímo na průduchy. A ty na světlo reagují otevíráním. Je proto pravděpodobné, že je to jeden z důvodů, proč světlo zespodu zvyšuje spotřebu vody. Otevřenými průduchy totiž uniká z rostliny vodní pára, jak asi víte, a jak jsem před chvílí zmiňoval.

Když už jsem zmínil téma zpracování světla prostřednictvím listů, pojďme se podívat na to, jak se světlo mění při penetrací porostem a jakou roli a jaký vliv to má na výsledné světlené spektrum uvnitř porostu. Budu vycházet z toho, že pro pěstování použijete širokospektrální LED osvětlení, jehož světelné spektrum je příjemné pro lidské oko a rostlinám dodává fotosynteticky aktivní záření podobné tomu, které na zem dopadá ze slunce. V takovém případě zahrnuje světlo modrou zelenou i červenou složku světelného spektra, často obohacenou o vzdálené červené záření, anglicky označované jako Far-Red.

Aby nám další části dávaly smysl, rozdělíme si práci světla na dvě části. První je výroba energie pro růst prostřednictvím fotosyntézy. V takovém případě list využije světlo a z oxidu uhličitého, živin a vody vytváří látky, ze kterých rostlina staví svoje tělo. Druhá část se týká získávání informací. Rostlina podle intenzity světla a jeho složení poznává den, noc i konkurenci ve svém okolí. Jedno světlo tak současně živí fotosyntézu a ovlivňuje rozhodování o tom, jak bude rostlina růst.

Mně k tomu sedí přirovnání k domu se solární elektrárnou. Fotosyntetické pigmenty, tedy chlorofyly a karotenoidy představují panely, které zachytávají světlo a pomáhají dodat energii pro provoz domu. Fotoreceptory, což jsou fytochromy, kryptochromy, fototropiny a další jsou spíš čidla a spínače. Sledují podmínky a ovlivňují, jak se celý systém chová. Čidlo může sepnout nějakou reakci, přestože sami skoro žádnou energii nevyrábí. A přesně proto může i poměrně slabé světlo v nevhodnou chvíli změnit vývoj rostliny, aniž by jí významně pomohlo s fotosyntézou.

U fotosyntézy nejčastěji mluvíme o záření v rozmezí od 400 do 700 nanometrů. To je tradiční rozsah PAR, což je anglická zkratka pro fotosynteticky aktivní záření. Nanometr popisuje vlnovou délku, a tedy i barvu světla. Z hlediska fotosyntézy jsou důležité zelené Chlorofyly, pigmenty, které výrazně pohlcují modrou a červenou část světelného spektra, ale nepohrdnou ani zeleným světlem. Část dopadajícího světla se využije a část proniká hlouběji do listu nebo porostu.

Chlorofyly na to ale nejsou samy. Pomáhají jim karotenoidy, žluté až oranžové pigmenty, které zachytávají hlavně modrou až modrozelenou část spektra a získanou energii předávají chlorofylům. Zároveň mají ochrannou funkci. Když je světla příliš, pomáhají část přebytečné energie bezpečně rozptýlit jako teplo, a chrání tak fotosyntetický aparát před poškozením.

Vedle klasického PAR se dnes řeší i již zmíněné Far-Red, především do 750 nanometrů. V kombinaci s kratšími vlnovými délkami může pomáhat fotosyntéze. Souvisí to se spoluprací dvou fotosystémů, které na sebe při zpracování světla navazují. Samotné Far-Red se ale nechová stejně jako běžné bílé osvětlení. Proto záleží na tom, s jakým spektrem ji kombinujeme. Při zahrnutí Far-Red k zavedené oblasti PAR se často hovoří jako o rozšířené oblasti PAR nebo zkráceně ePAR.

Pro dnešní téma je podstatné, že nestačí listu dodat co nejvíc světla. Fotosyntézu může omezit dostupnost oxidu uhličitého, nevhodná teplota, relativní vlhkost vzduchu, stav kořenů nebo špatný vodní režim. Když některá z těchto věcí vyšší intenzitu nedoplní, nemusejí žádné přidané fotony přinést odpovídající růst. Je to podobné, jako kdybychom chtěli zrychlit výrobu v dílně přidáním elektřiny, ale chyběl nám materiál. Musíme se dívat na celou rostlinu a na podmínky, ve kterých má pracovat.

Teď se dostávám k fotoreceptorům. Nemusíte si pamatovat všechny názvy, ale jejich funkce nám vysvětlí, proč záleží na barvě světla a na čase, kdy ho zapneme. Pro začátek jsou důležité fytochromy. Reagují především na červenou a Far-red oblast a pomáhají rostlině vyhodnocovat úroveň zastínění i délku dne a noci. Fytochromy se pohybují mezi dvěma formami, kterým se říká Pr a Pfr. Pr je méně aktivní forma a pohlcuje červené spektrum. Pfr je aktivnější forma, která ovlivňuje růst a vývoj rostliny a pohlcuje far-red spektrum. Podle poměru obou forem rostlina vyhodnocuje světelné podmínky.

Zjednodušeně se dá říct, že červené světlo přepíná fytochromy do formy Pfr, Far-red naopak zpátky k Pr. Poměr Pr a Pfr se ale mění i během fáze tmy. Ke změně mezi Pr a Pfr ale nedochází okamžitě jako s nějakým přepínačem. Do reakcí vstupují vnitřní hodiny rostliny, intenzita světla, délka osvitu i genetika. Pro nás je v tuto chvíli důležité hlavně to, že i světlo během noci může mít určitý význam.

Další funkcí fytochromů je reakce na zastínění. Zelené listy pohlcují červené záření výrazněji než far-red záření. To znamená, že když horní listy porostu pohltí část červeného spektra, ke spodním listům se dostane světlo s větším podílem far-red spektra. Rostlina z takového světla získává informaci o tom, že je zastíněná a měla by s tím něco dělat. Spodní větve pak reagují prodlužováním stonků a změnou postavení listů, aby se dostaly k lepšímu osvětlení. Far-red ve spodní části tedy kromě energie změní i místní světelný signál. Jak výrazně se to projeví na celé rostlině, už záleží na konkrétní situaci.

Další rodinou jsou kryptochromy. Ty reagují hlavně na modrou oblast a podílejí se na vývoji rostliny i na seřizování jejích vnitřních hodin. Modré světlo bývá spojené s kompaktnějším růstem, ale ani tady nemáme jedno univerzální tlačítko. Pokud přidáme modrou jen do spodku hustého porostu, výsledek nemusí být stejný jako při změně spektra hlavní lampy, která osvětluje celou korunu porostu.

Na modré spektrum reagují také fototropiny. Pomáhají řídit růst směrem ke světlu, podílejí se na otevírání průduchů a pohyb chloroplastů uvnitř buněk. Ještě stručně zmíním receptor UVR8, který reaguje na UVB a spouští mimo jiné ochranné reakce. A proteiny ze skupiny ZEITLUPE, které se účastní řízení denních rytmů. Ty nejsou nezbytně nutné znát, ale ukazují nám, že rostlina nevnímá světlo jako jednu položku. Čte různé části spektra a skládá z nich informaci o okolním prostředí, na jejichž základě spouští konkrétní reakce.

Pojďme tedy zpátky ke spodnímu osvětlení. O světelném spektru a jeho vlivu na rostliny jsem nemluvil náhodou. Už v roce 2018 publikoval tým Davida Hawleyho z kanadského Guelphu pokus s přisvětlováním zespodu. Porovnávali červenomodré světlo a kombinaci červené, zelené a modré. Obě varianty zvýšily výnos a projevily se i na chemickém profilu květů. Varianta se zelenou výrazněji ovlivňovala některé terpeny, červenomodrá přinesla vyrovnanější profil mezi horní a spodní částí. Pro nás je ale hlavní zpráva jednoduchá – spodní světlo může být užitečné a spektrum může ovlivnit výsledky.

Jestli vás zajímá, jaké osvětlení pro spodní osvětlení můžete použít, mrkněte na můj YouTube, kde ukazuji tři světla pro spodní osvětlení. Konkrétně Sanlight Stixx, které má široké spektrum a dá se použít jako hlavní i spodní osvětlení. Další model je Gorilla undercanopy LED s vyšším výkonem červené a modré části světelného spektra. A třetím modelem do party je Faven Chroma, což je světlo určené pro spodní osvětlení s nastavitelným a programovatelným světelným spektrem.

Tím se dostávám k praktickým informacím o používání spodního osvětlení. Kdy ho zapnout, jakou intenzitu zvolit, jak rostliny připravit, co po zapojení sledovat a na co si dát pozor.

Co se týká načasování, tak spodní osvětlení má cenu zapojit až ve chvíli, kdy má na co svítit. Při běžném pěstebním postupu, kdy rostliny zůstávají týden až dva ve vegetativní fázi, je optimální přidat spodní osvětlení až v prvním až třetím týdnu kvetení. V případě osvětlení Faven Chroma, které má samostatný kanál pro Far-Red osvětlení je dobré instalovat světlo hned v prvním týdnu kvetení. V danou chvíli je lepší nechat Far-Red kanál v průběhu dne neaktivní, abyste zabránili většímu prodlužování stonků a zvětšování vzdálenosti mezi jednotlivými uzly rostliny. Far-red se dá ale po setmění použít pro rychlejsí indukci kvetení, ale k tomu se ještě dostanu. Podrobněji nastavení a používání Faven Chroma ukazuji a popisuji v tom videu na YouTube, takže se na něj určitě podívejte.

Vzhledem k tomu, že spodní osvětlení instalujeme proto, abychom zvýšili výnos a zlepšili kvalitu květů ve spodních patrech rostlin, musíme tam nějaké větve a květy nechat. Pokud jste tedy zvyklí spodky zcela odstraňovat, zkuste při použití spodního osvětlení taktiku změnit.

V tuto chvíli je třeba zmínit, proč se při horním osvětlení doporučuje spodní listy odstranit. Jak už zaznělo, horní listy pohltí velkou část červeného spektra. Tohle spektrum je pro fotosyntézu nejúčinnější. Červené diody u LED zdrojů jsou také levnější než například modré. To znamená, že pro získání červeného spektra potřebujete méně energie a také méně peněz. Nicméně, do spodních částí se červeného spektra dostane málo.

K tomu, aby list vyrobil dostatek energie nejen pro sebe, ale i pro další části rostliny, potřebuje intenzitu PAR zhruba 250 umol/m2s. Když dostává méně, nejenže žádnou energii neposílá do dalších částí rostliny, ale dokonce spotřebovává energii v jiných částech vyrobenou. A řekněme si to na rovinu, kvůli listům konopí nepěstujeme. Proto dává smysl při pěstování pouze s horním osvětlením tyto listy odstranit.

Když chcete přidat spodní osvětlení, spodní listy budete potřebovat. Když ho ale přidáváte, mějte na paměti, že spodní list, který dlouho rostl ve stínu se musí nejprve novým podmínkám přizpůsobit. Proto není dobré spodní osvětlení pustit hned na plný výkon, ale postupně ho přidávat. V tomto ohledu dodává Faven Chroma poměrně přesná doporučení, jak toto světlo používat. Sanlight Stixx, Faven Chroma i Gorilla undercanopy LED mají možnost stmívání. Pro začátek doporučuji pustit světlo tak na 30-40 % maximálního výkonu.

Když už jsem u výkonu, tak v roce 2025 dělal španělský tým z Phytoplant Research poměrně zajímavou studii zaměřenou na efektivitu spodního a vnitřního osvětlení a používali výkon odpovídající 13–25 % výkonu hlavního osvětlení. Výrobci spodního osvětlení zpravidla doporučují okolo 120 W na metr čtvereční. Důležitější je ale cílová intenzita PAR, která se doporučuje v hodnotách 300-600 umol/m2s. Ideální je hodnoty neodhadovat, ale změřit PAR metrem.

Už jsem zmínil, ve které fázi je vhodné spodní osvětlení zapojit. Nesmím ale zapomenout ani na to, kdy s ním svítit. Spodní osvětlení je ideální nechat svítit ve stejnou dobu, kdy svítí horní osvětlení. Experimentovat se dá se zpožděným spuštěním, protože rostliny stejně hned po rozsvícení nevyužijí plnou intenzitu, To platí i u hlavního osvětlení. Přídavné spodní osvětlení můžete klidně spustit o půl hodiny nebo celou hodinu po hlavním osvětlení a zhasnout ho společně s hlavním. Některé modely mají funkci svítání a západu slunce, jako například zmíněná Chroma nebo Stixx, i když ten má při použití magnetického dimmeru pokud se nepletu jen funkci svítání, nicméně u Bluetooth dimmeru se dá nastavit různá intenzita v průběhu dne.

Tady se musím zastavit u samostatného Far-Red kanálu Faven Chroma. Už jsem říkal, jak Far-Red mění fytochrom z jeho aktivní formy Pfr na méně aktivní Pr. Této schopnosti far-red záření se dá využít v případě techniky, která se nazývá end of the day far-red, neboli far-red na konci dne.

Jejím základem je, že krátce po zhasnutí světel zůstává v listech hodně aktivní formy fytochromu Pfr. Ve tmě se pomalu vrací na neaktivní formu Pr. Krátký puls far-red tuto přeměnu urychlí. Rostlina takzvaně rychleji usne. Někteří pěstitelé tuhle metodu používají ve snaze o rychlejší nástup kvetení u fotoperiodických odrůd.

Pojďme se na to podívat podrobněji. Fotoperiodické odrůdy konopí jsou krátkodenní rostliny. Přesněji řečeno, dlouhonoční rostliny. Kvetení nespouští délka dne, ale délka nepřerušené tmy. Fytochrom v tom hraje roli hodin, které ukazují, jestli je kolem rostlin světlo, nebo tma. Přes den pod bílým světlem je většina fytochromu B v aktivní formě Pfr. Zhruba 85 procent. Pfr pro rostlinu znamená „je den“. Po zhasnutí se Pfr ve tmě samovolně vrací na neaktivní formu Pr. Ale nejde to okamžitě. Tato takzvaná temnostní reverze trvá desítky minut až hodiny. Rostlina tedy chvíli po zhasnutí ještě „neví“, že je noc.

A tady přichází far-red. Pfr pohlcuje právě far-red světlo kolem 730 nanometrů. Když na rostlinu posvítíte čisté far-red, Pfr se během pár minut přepne na Pr. Podíl aktivní formy klesne z 85 procent zhruba na 10 až 30 procent. Noční režim tak začne prakticky okamžitě po zhasnutí.

Co z toho může mít pěstitel? Teoreticky efektivně delší noc při stejném čase tmy. Někteří pěstitelé díky tomu zkoušejí rychlejší nástup kvetení po přepnutí na 12 hodin. Jiní zkoušejí prodloužit den na 12,5 nebo 13 hodin a ztrátu noci vyvážit pulsem far-red. Víc světla přes den pak znamená vyšší DLI. Je to ale zatím víc praxe než věda. Pro konopí chybí relevantní a nezávislé studie, které by tyto přínosy jasně potvrdily.

Každopádně Faven Chroma je ideální světlo, se kterým se vliv dá zkoušet. Výrobce tvrdí, že v jeho pokusech s Far-red na konci dne dochází k rychlejšímu nástupu kvetení a tím pádem k rychlejšímu dozrávání. Far-red kanál se dá ovládat samostatně. Takže v prvních třech týdnech kvetení ho necháte vypnutý během dne, abyste zabránili prodlužování stonků. Naopak Far-red kanál necháte v tomto období sepnout po zhasnutí světel na 5 minut, abyste rostliny rychleji uspali. Je to zajímavá funkce a já se těším, jak se bude chovat v praxi.

Jeden kousek Faven Chroma i s kontrolerem jsem dostal k vyzkoušení od Growcity, takže se o mých zkušenostech určitě dozvíte. V tom už několikrát zmíněném videu na Youtube ukazuji i to, jak se Faven Chroma nastavuje a instaluje do pěstírny, včetně toho, jak si připravit kytky.

Tady by se slušelo zmínit, kolik vás takové osvětlení přijde. Faven Chroma LED 120W Under Canopy Light 3.0 vyjde zhruba na 6500,- kč a k tomu ještě potřebujete kontroler a napájecí kabel, což cenu zdvojnásobí. Takže samozřejmě pro jedno světlo do malého stanu je ta investice poměrně velká, ale při větších sestavách vám stačí ten kontroler jen jeden.

Stixx 5-120 se stojany a napájením a stmívačem vás vyjde zhruba na 7 500. Gorilla undercanopy LED 120 W vychází na 4000, ale bez kontroleru, takže není možné ho bez něj ztlumit. Fungovat ale bude i bez něj, jen pojede pořád na 100 % výkonu.

Tím se dostávám podrobněji k tomu, pro koho je vlastně spodní osvětlení zajímavé. Buďme upřímní. Pokud máte ve stanu slabé horní světlo, investujte nejdřív do něj. Je to jednodušší a přinese podobný efekt. Pokud ale nahoře už máte 750 až 1000 mikromolů a víc, jste v jiné situaci. Horní světlo už dál přidávat není potřeba. Pokud pěstujete vyšší rostliny s několika patry květů, 1 až 2 lišty spodního osvětlení vám mohou pomoct využít prostor, kde rostou květy řídké a slabé.

Naopak pokud používáte metodu SCROGu a spodky očišťujete od větví a slabých květů, přínos spodního osvětlení bude zanedbatelný, jestli vůbec nějaký. Zkrátka, kde nic neroste, nemá cenu přidávat světlo.

Spodní osvětlení rozhodně ocení ti, kteří si v pěstírně rádi hrají s novinkami a zkouší různé nové metody. S Faven Chroma můžete ladit nejen množství far-red, ale i červené barvy, měnit spektrum v čase, prostě si hrát a vymýšlet. Spodní osvětlení má přínos i pro mateční rostliny. Může posílit spodní výhonky a přispět k silnějším klonům ze spodnějších pasáží.

U střední pěstírny od pěti či deseti metrů čtverečních začíná undercanopy dávat ekonomický smysl. Porost bývá hustší, rostlin je víc a rozdíly mezi vrcholem a spodkem rostou. Náklady na ovladač se rozpočítají mezi víc světlených jednotek s úspora práce s defoliací a lollipoppingem už také může být znát.

Pro licencované komerční pěstitele je možná nejcennější něco jiného než samotný výnos. Je to standardizace. Pokles variability výnosu a variability v obsahu THC znamená předvídatelnější šarže. A to je jeden z benefitů, který je výsledkem už zmíněné studie týmu Phytoplant Reseach. V jejich pokusu variabilita výnosu mezi rostlinami klesla o 55 až 62 procent. Variabilita výnosu THC klesla o víc než polovinu. U celkových terpenů dokonce asi o 75 procent. Produkt byl tedy mnohem vyrovnanější. Odkazy na studie přikládám v popisu.

U léčebného konopí, kde se hlídá obsah účinných látek, by to byla obrovská hodnota. K tomu menší podíl květů druhé jakosti, méně práce s trimováním drobných květů a lepší efektivita využití elektřiny s ohledem na získaný gram konopí.

Při používání přídavného spodního osvětlení je nutné počítat s tím, že se mohou změnit potřeby rostlin a celkové pěstební podmínky. Ostatně jako kdykoliv, kdy zvýšíte výkon osvětlení v pěstírně. Zcela samozřejmě se dá počítat se zvýšením teploty v okolí přídavného osvětlení, což je prostor, kde za normálních okolností na zvyšování teploty nejste moc zvyklí. V důsledku toho může rychleji vysychat pěstební médium.

Také se může zrychlit transpirace v důsledku více otevřených stomat. Jak víte, stomata jsou rozmístěna především na spodní straně listů, takže když umístíte zdroj tepla, tedy přídavné osvětlení odspodu, putuje teplo nahoru a ohřívá listy nad sebou. Více nebo delší dobu otevřená stomata zrychlují odpařování vody a přísun CO2.

Rychlejší transpirace znamená i potřebu vyššího přísunu vody. V praxi to znamená že u intervalového zavlažování se může zvýšit potřeba vody až o ekvivalent jednoho zavlažovacího cyklu. V DWC systémech, napouštěcích stolech Ebb and Flow nebo v pasivních systémech je třeba zpočátku častěji sledovat úroveň zavlažovacího roztoku v nádrži, abyste včas reagovali na případné zvýšení spotřeby vody.

Ať už přidáváte osvětlení hlavní, boční, vnitřní nebo spodní, myslete na to, že zvyšujete vstupní hodnoty světla, jako jednoho z hlavních účastníků fotosyntézy. Bez optimalizace hodnot dalších účastníků se fotosyntéza rychleji nerozjede. Jestliže máte plně optimalizovaný pěstební proces, sledujete VPD a dosahujete opakovaně špičkových výsledků, může být spodní osvětlení dalším stupněm ke zlepšení efektivity. Přesvědčte se ale, že jste schopni udržovat precizní pěstební podmínky i po přidání dalšího osvětlení, že váš HVAC systém zvládne uchladit další BTU a že máte dobře vyřešené proudění vzduchu porostem.

Co se týká hnojení, tak lze očekávat, že kytky budou potřebovat mírně vyšší EC. Zvyšujte ho pomalu o 0,1–0,3 milisiemens na centimetr a sledujte reakce rostlin. Pokud mají rostliny málo dusíku, začnou si ho brát právě ze spodních listů. Když k tomu dojde, je efektivita osvětlování strádajících listů mizivá. Hlídejte deficit dusíku a hořčíku zejména v první polovině kvetení.

Jestliže pěstujete v hydroponických systémech jako Deep water culture nebo Ebb and Flow, přesvědčte se, že přídavné spodní světlo nezahřívá roztok na teplotu vyšší než 21 °C, abyste zachovali dostatečnou schopnost roztoku zadržet kyslík a zabránili uhnívání kořenů.

Při organickém hnojení se vše řídí rychlostí mikroorganismů zajišťujících mineralizaci. Zrychlit je moc nemáte šanci, můžete jen dbát na to, aby byly v pěstebním médiu vhodné podmínky. Pokud se rozhodnete pro spodní osvětlení, dávejte pozor na rychlejší vysychání půdy a zkuste mírně zvýšit dávku hnojiv, například aplikací sypkých organických hnojiv na horní vrstvu zeminy.

Při spodním osvětlení nezapomínejte ani na řasy. Ne ty vaše, ale ty zelené, které bují všude tam, kde je dostatek živin a světla. Dobře živené pěstební médium a vyšší intenzita osvětlení doslova nahrávají růstu řas. Všude, kde je živný roztok nebo nasáklé pěstební médium odkryté se snažte ho před přídavným světlem zastínit.

Spodní osvětlení zažívá v posledních letech poměrně velký boom. Stojí za ním touha po vyšší efektivitě pěstování, docílení co nejvíce vyrovnané kvality květů ve všech zónách rostliny, co nejvyššímu výnosu na pěstební ploše. To vše jsou při komerčním pěstování důležité aspekty, které mohou výrazně posunout ekonomiku celého provozu.

Pro drobné domácí pěstitele je spodní osvětlení způsobem, jak zase lépe porozumět fungování rostlin a jak změnit distribuci světla v pěstebním prostoru k dosažení vyrovnané kvality květů, a to bez složitých zásahů do porostu.

Já se s vámi o svoje praktické zkušenosti a výsledky podělím v nejbližší době zde v Konopném podcastu, na sociálních sítích a YouTube. Tak pokud to ještě neděláte, klikněte na odběr nebo sledování, podle toho, kde vám to vyhovuje nejvíce.

Já vám děkuji za pozornost a jestli se vám tahle epizoda líbila, napište mi to do komentářů. Mějte se krásně a brzy na viděnou a na slyšenou.

Sdílet tento obsah