Přípravky Biocont můžete do 15. 6. 2025 koupit se slevou 25 % při zadání kódu konopex25 na stránkách Biocontu.
Jubilejní epizodu Konopného podcastu jsem opět natočil na Konopexu. Mé pozvání přijal Mgr. David Kopr ze společnosti Biocont Laboratory s. r. o. Skvěle jsme si popovídali o biologické ochraně rostlin, která je u léčivých bylin jednoznačně nejlepším řešení kontroly škůdců a chorob. Dozvíte se, jak některé přípravky fungují a jak je možné je použít při pěstování konopí.
V 70. epizodě se dozvíte:
- Osobní zkušenosti s pěstováním konopí a používáním přípravků firmy Biocont
- Výhody biologických přípravků oproti chemickým metodám ochrany rostli
- Vliv vlhkosti a teploty v pěstírnách konopí na výskyt škůdců
- Použití parazitických vosiček a dravých roztočů
- Proč se některé choroby objevují častěji než dříve
Odkazy:
Strojový přepis
Mám tady dalšího zajímavého hosta z firmy, která vyrábí velmi zajímavé věci. Je to magistr David Kopr. Dobrý den. Dobrý den, těší mě.
Vy děláte pro firmu Biocont, což je takový český výrobce, řekněme v podstatě radši to odprezentujte vy, to bude lepší. Já bych to jenom možná trošku usměrnil, uznal. Ano, nejsme, nejsme výrobce, ale jsme víceméně distributor a hovoří to, že máme výhradní zastoupení pro některé produkty v Česku. Jo? Dobře.
Tak co produkujete? Já teda musím říct, že firmu Biocont já znám proto, protože od nich používám třeba parazitický hlístice, který výborně působí proti larvám smutnic a když je aplikujete včas, tak vám v podstatě úplně vás zbaví toho problému smutnic, ale musíte to udělat včas. Já to dělám teda už preventivně, vlastně třeba při pěstování konopí se to používá, většinou ty hlístice, ty hlístice, ty smutnice objevují zhruba třeba až ve třetím týdnu, co začnete pěstovat. Tam zhruba v tu dobu se to objevuje. Já už asi ve druhém týdnu většinou aplikuju ty parazitický hlístice, který na to fungujou skvěle.
Co vy děláte ještě dalšího, co se dá třeba na- použít třeba na to konopí? Takhle já úplně nejsem znalec na konopí, nevím, jaká je přesně situace u konopí, ale když bych to vzal plošně, tak to děláte dobře, že dáváte ty hlístice už jako s předstihem, protože k nám chodí často lidi a my třeba konkrétně řešíme sektor takových těch spíš malých zahradníků, jo, menších jako menších odběratelů, kteří ten problém řeší v okamžiku, když už opravdu vědí, že se něco děje nebo je pozdě. Jo, jasně. Takže samozřejmě je dobré být připraven a vědět, co a jak. Jo, takže já chápu, že když člověk produkuje prostě v nějakým množství konkrétní výrobek, třeba tak chce, aby maximalizoval výnosy a aby to mělo nějakou kvalitu, že jo.
Takže si to ověří už předem a ví vlastně, na co se zaměřit, kdežto ti lidi někdy třeba vyloženě vůbec nevědí oni, oni přijdou a mají dotazy, mají někdy fotky a prostě ptají se, co to je, co jim to tam způsobuje ten problém. Jasně, rozumím. Jak jste říkal ty hlístice, ty hlístice jsou jako velká část toho sortimentu, co my, co my prodáváme, protože je jich více druhů, dají se použít jako širší škálu problémů, ale ty jsme s sebou nedovezli, protože ty teda se musí chladit, jo, ty se skladují vlastně v ledničce kolem, kolem té teploty deseti, deseti stupňů. A pak máme, pak máme postřiky, jo, ekologické postřiky. Tak tady bych se možná dostal k tomu, jak jste se ptal na to konopí, tak tady samozřejmě jsou věci, který asi častěji odebírají jako pěstitelé konopí A dají se to, dá se to teda rozdělit na ty, na ty postřiky.
Máme tu, máme tu třeba Prev-Gard nebo NeemAzal, potom, potom Vitisan a- Jo ten Vitisan, já vám do toho trošku skočím. Vitisan zase je dobrý na padlí. Všechny věci, které Biocont prodává, jsou organický nebo asi jsou použitelné při organickém pěstování, což je asi ta nejdůležitější věc. Jsou to biologické přípravky na ochranu rostlin. Znamená to, že všechny ty přípravky mají nulovou ochrannou lhůtu?
Nebo třeba maximálně tři dny, řekněme. Jako liší se to u těch produktů. Třeba ten Prev-Gard má vyloženě nulovou ochrannou lhůtu a tam opravdu, co se týká třeba použití na ovoce, na zeleninu, tak je možný po aplikaci hned druhý den normálně odtrhat ovoce já a sníst, jo, opláchnout a sníst. Je to tady ten-- když tady čtu Prev-Gard, to je proti mšicím, molicím, sviluškám, puklicím a červcům, což pro konopí jsou hlavně mšice, svilušky, molice taky se objevují ne úplně často, ale vlastně jsou to všechno škůdci, kteří se na tom konopí objevují. Dá se taky použít preventivně anebo je lepší to používat preventivně?
Prev-Gard zrovna ne, protože ten je kontaktní. Jo, ono je potřeba, aby vyloženě ty škůdce zasáhl. A v tom se, v tom se liší využití právě těch, těch produktů, co tu máme, že je tu pak ten, je tu pak ten NeemAzal, který částečně přechází jakoby do těch pletiv rostliny, tím pádem on má delší dobu účinnosti. Jo. Ale ochranná lhůta je tam pořád stejná.
Ochranná lhůta je tam, je tam delší, protože on je velice hořkej ten postřik. Takže kdybyste si to dal na okurku druhý den nějak zkonzumovat, tak je možné, že ještě bude hořká na tom povrchu samozřejmě opláchnutí pomůže, ale tam je, tam je to, tam je to prostě pár dnů, jo? A u toho Prev-Gardu je to vyloženě jako skoro okamžitě. Jo. NeemAzal.
Musím říct, že poslední roky jsem hodně slyšel nepoužívejte NeemOil, je to, jeho získávání není ekologický, způsobuje to problémy prostě v částech světa, kde to roste. Pro nás je to samozřejmě jakoby daleko, ale řekněme, že NeemOil upadal, upadl do takový nemilosti. A tady, když my jsme se ještě chviličku předtím, než jsme začali tedy ten rozhovor točit, tak jsme se bavili. Já říkám Neem Oil, to tam asi ani brát nebudeme, ale tady kolega mi říkal, že Neema vlastně vůbec nemá s Neem olejem, ne, nemá, ale vysvětlete to vy. Není to vlastně Neem oil, je to něco jiného.
Já jsem se díval na trhu, tady těch produktů obsahujících Neemový olej je opravdu hodně, ať už jsou to jiný postřiky, nebo je to nějaká kosmetika třeba. Vyrábí se i třeba zubní pasty a podobně, ale pravda teda je, že tenhle, tenhleten produkt, tedy ten náš NeemAzal by měl obsahovat vyloženě azadirachtin, jo, což je, což je teda látka obsažená v těch, v těch semenech, v embryích vlastně, která se izoluje, jako ne nějakým lisováním, ale vyloženě se izoluje jenom ta látka. Čili vyrobí se toho menší množství a je to koncentrovanější, jo. Tečka zase nebudu asi rozebírat možná úplně získávání, proces získávání toho, protože to, na co jste narazil, chápu samozřejmě, protože to se týká, já nevím, palmového oleje a rýže a sóji a všeho, no, takže to je jasný. Mělo by to bejt, mělo by to bejt z Indie.
Mám pocit, že opravdu tady toto se pěstuje za tímhle účelem ten strom v Indii a tam se i získává teda ten, ten azadirachtin. Třeba v Indii je na práci lidí poměrně dost. To je pravda. Co tady máme dál? Ještě jsme se bavili vlastně s kolegyní, protože my jsme ten Vitisan používali vlastně už v experimentální pěstírně konopí, v licencované pěstírně a my jsme řešili vlastně tu koncentraci, protože na, na to, aby se přípravek vysloveně mohl doporučovat pro konopí, tak na to musí být registrován.
U toho je problém s tou registrací, jednak to nějakou dobu trvá a jednak to konopí je pořád poměrně citlivá rostlina, takže není úplně... Už je třeba problém jenom kde to zkoušet, protože licencovaní pěstitelé většinou pěstují z komerčních důvodů a nechtějí testovat nějaké nové přípravky takovýhle. Každopádně my jsme se bavili s kolegyní, tak je to, není to na návodu. Každopádně doporučila mi používat dávku pětiprocentní, to znamená 5 mililitrů na litr. Je to správně pětiprocentní?
No 0,5 procenta. 0,5 procenta. Ano, 0,5 procenta. Takže pět, pět gramů na litr, na litr. Jo a výborně se to rozpouští, opravdu některý ty přípravky na bázi síry tam se taky fungujou, ale dlouho se rozpouští a zanechávají na tom konopí takovej povlak.
U toho Vitisanu je výhoda, že se to rozpouští v podstatě okamžitě. Doopravdy stačí nasypat do vody a v podstatě to zmizí. A není to vlastně ani na tom konopí vidět, což si myslím určitě na tom nějaký povlak udělá. Ale samozřejmě, pokud nastříkáte na konopí nebo na jakoukoliv rostlinu něco, co na ní nechá bílý povlak, tak to trošku zpomaluje fotosyntézu a zabraňuje to vlastně i přirozenému dýchání tý rostliny. Takže takováhle věc, která navíc má, já nevím, jestli nula den, nul ochrannou lhůtu nebo jeden den.
Je tam jeden den, jo. Takže opravdu taky jenom minimální dopad. Na tom konopí vlastně jako nevadí, kde vlastně lidi potom používají vlastně ty květy. Nicméně pro použití třeba při pěstování léčebného konopí by bylo třeba asi tohleto laboratorně zkoušet, jestli tam nezůstane nějaký reziduum, protože je tam nějaká, nějaký hydro-- Co tam je za účinnou látku? Hydrogenovoličitandrasil.
Silný, no. Má to taky nějaký lidskej název? Takováhle... Jako že třeba tady vidím, že na Prev-Gardu je silice pomerančová. Už se mi to dobře vysloví.
V podstatě je to, je to, dá se říct, je to sůl, jo, ale ne jako klasická kuchyňská, ale je to sůl, jo. I ta, i když se podíváte dovnitř, že jo, tak je to vlastně taková bílá krystalická látka. Je to bílá krystalická látka. Tak hlavně doporučuju používat na rostliny. Tak, co tu máme dál?
Máme tady Affident. Já jsem se ještě chtěl vlastně vrátit k tomu Prev-Gardu, protože třeba mšice a svilušky jsou hrozně odolné, jako, jo. Jakože zrovna u těch svilušek opravdu ta likvidace je náročná a u těch mšic koneckonců, koneckonců taky. Musí se nějak opakovat to ošetření? Určitě zase nebudu asi tady se zabývat jak, jak se, jak se aplikují postřiky klasicky jako chemický, ale i tam se to opakuje.
Ano, ano, to je pravda. Samozřejmě tady tomu není jinak. Tady hlavní teda výhoda toho je, že to nepřechází do těch pletiv a následně do toho produktu. Ale to zase záleží, jo. Jako je to, je to poměrně plastická záležitost.
To znamená někdy, někdy je potřeba mírně zvýšit koncentraci, někdy je-- a to člověk, když to sleduje, tak si to, tak si to, tak to jako zpozoruje, jo. A někdy třeba zvýšit intenzitu tý aplikace. Pak samozřejmě to zase u konopí asi nehrozí úplně, ale, ale venku, když jsou normálně, že jo, plodiny na poli, tak po dešti samozřejmě, že jo, pokud aplikujeme postřik, tak po dešti smyje se to, takže je dobrý aplikovat znovu, jo. A tam se říká, že obvykle se to dává třeba s takovým dvoutýdenním rozestupem, ale je rozhodně možný ten, ten postřik jako-udělat intenzivněji, jo? To je zrovna tady kolega Tečka od stánku vedle říkal, že stříká snad co tři dny tím Prev-Gardem a že to má skvělý efekt.
A kdy to, jak to stříká, říkal? Co tři dny nebo- Co tři dny. Co tři, tak tři dny, dobrý. Takže neříkal v jaký koncentraci, nebo jestli je ta koncentrace nějaká doporučená. Asi dodržuje tu koncentraci, co je normálně v návodu.
Tam se to vesměs u všech těch postřiků se to pohybuje od těch 0,3 do 0,8 procenta, jako- Ano, kolegyně vlastně říkala, že 0,8 max nepřekračovat, protože asi jsme se bavili o těch 0,5 procentech, což by bylo asi pět mililitrů nebo ano, pět mililitrů na litr. Ano, je to, je to tekutý přípravek. Toto je tekutý, ano, ano. Jo, ono u toho konopí je problematický to, že vlastně nejzajímavější je ta pryskyřice, která je taky nejvíc exponovaná jakýmukoliv postřiku nebo k jakýmukoliv zásahu. Jasně, jasně.
Já si pamatuju, že se třeba k těm chemickým přípravkům hodně často přidávalo nějaký smáčidlo, třeba kapka Yaru a takovýhle věci. Má to cenu vlastně dělat i u těch biologických přípravků nebo-- tam to snižuje povrchový napětí vody, která vlastně, ve který je to rozpuštěný, to smáčidlo, říkám to správně? Jo? Víte co, tady je to zrovna, tohle je dobrý, že jste na to Tečko narazil, protože pokud se nepletu, tak konopí na vršku těch lístků má trichomii, žejo, jsou tam takový jako jemný, jemný chloupky. Což, což jako při aplikaci nějaký, nějaký kapaliny samozřejmě může ztěžovat to, že se to dostává do kontaktu vyloženě s tím povrchem listu.
Ten Prev-Gard tím, že to obsahuje tu pomerančovou silici, tak on má smáčivý účinky, že dokonce se doporučuje při aplikaci jinýho postřiku přidat trošku Prev-Gardu a ono to pomůže jakoby zasáknout se, jo. To je zažehávací. Je to, ano, to je, to je výhoda. Cos třeba zase na konopí asi vliv nemá, ale na pokojovky se to používá takový, že to zvyšuje lesk. Takže když půjdete do květinářství, tak někdy se to dá jako aplikovat i jako na, na, na, jako lesknutí.
K lesknutí, zlepšení vzhledu. Tak tak. Dá se to kombinovat? Třeba kdybych měl, řeknu, padlí a k tomu bych měl třeba svilušky. Můžu ty dva přípravky použít najednou?
Smíchat to najednou? Ten Prev-Gard je opravdu jako dobrá věc, protože on nejen vlastně působí na tu škálu, škálu škůdců, ale on působí dokonce i proti padlí, jó. A už se to netýká plísně, jó, jako klasicky plísně, šedý nebo botrytídy, ale týká se to padlí. To tady, to tady ani napsaný není, ale potom myslím v návodu dál, jako je trošku rozvedený a čili, čili proti padlí se dá použít taky typicky třeba na angreštů, ty povlaky silný a takže, takže i na tom konopí, když to takhle a budou tam svilušky a padlí zároveň, tak je možný použít jenom ten Prev-Gard, ale samozřejmě ten Vitisan je cíleně vyloženě na padlí, na tu plíseň šedou a je jako, je možný to kombinovat, ačkoliv někdy se lidi ptají na opravdu na zvláštní kombinace, jo. Vyberou si jeden postřik, třeba tady z eko série a pak si vyberou něco, něco prostě chemickýho a ptají se, jestli to můžu...
Já já to moc nedoporučuju, protože to pak ztrácí význam. No jasně, samozřejmě. Máme tady další přípravek a to bychom, my bychom mohli vlastně rozdělit ty přípravky do několika kategorií. Asi, asi tekutý, sypký. Ano, můžeme.
Pak máme. To je taky tekutý. Tekutý a tady to jsou, vlastně to už vlastně není přípravek, ale v podstatě hnízdo na ty parazity. Je to tak? Takhle.
My tomuhle říkáme bioagens, jo. Bioagens, ano. Což je vlastně, je to vlastně lahvička nějaká nebo nějaký balení s obsahem vlastně těch organismů, kteří likvidují ty škůdce, že jo, protože to je vyloženě živý organismus. To je, to je vlastně hlavní to rozdělení těch produktů, přičemž ty postřiky člověk může mít doma delší dobu. Tam bývají dva roky a u těch druhů bioagens je to, je to horší, protože tam je poměrně krátká ta spotřební doba z hlediska přežívání těch živočichů, jo.
Tak a tečka tady to jsou parazitický osičky teda, jo, říkám to správně? Ano, takže v tom jsou, předpokládám nejsou-- tak v tom jsou přímo ty živý osičky, jo, už? V tomhlectom jsou vlastně pupária. Jo, oni, oni tam bývají vlastně parazitovaný pupária, ze kterých se následně potom, až se dostane na místo, na tu lokaci, zvýší se třeba teplota, vlhkost, tak se vylíhnou ty osičky. Ano.
A jak dlouho to tak trvá, než se vylíhnou? Je to, je to poměrně rychlá záležitost, proto se snažíme vlastně i co nejrychleji uspíšit tu dopravu, protože my to rozesíláme pomocí nějaký dopravní služby, jo. Takže jde o to, aby se to zákazníkovi opravdu dostalo třeba do tří, čtyř dnů a nebo to až potom následně, až on to aplikuje, což by měl ideálně udělat hned, tak zase v řádu nějakých jednotek dnů se ty vosičky líhnou, jo. Oni se potom vlastně-- ony se rozletí a už si na místě vyhledávají ty škůdce sami. Co když žádného nenajdou?
Zahyne. Když žádného nenajdou, tak je otázka, proč jsme to aplikovali, ten prostředek. Ale ano, samozřejmě, jako... Vlahy nepravděpodobně, ale vždycky se tam něco objeví- a vždy se tam něco najde. Ty vosičky jsou trochu náchylnější, ale v případě třeba dalších skupin těch bioagens roztočů- Aha.
který má taky více druhů, jako větší sortiment. Tady jedny máme, že? Zrovna jedny máme, to je Amblyseius swirskii. Já konkrétně proti třásněnkám tak- To jsou taky pěkný bestie. To jsou bestie.
Ano, ty umí, umí ty listy jako pořád posáhat. Ano, ano, špatný. Ale zase se dobře poznají díky tomu. Dobře se poznají. Oni jsou tak hlavní, jsou větší, jo?
Jako by ti zehli okem, jo? To je pravda, ale už na první pohled, jako většinou je poznat stopa tý, tý třásněnky, třeba od svilušky, jako dobrý. Když už člověk ví, tak mu to přijde jasný, ale... Samo-- ano, přesně tak. A, takže tam je další část toho sortimentu jsou potom teda ty dravý roztoči- Aha.
-a tam je to trochu lepší. Oni zase taky teda se doručuje co nejrychleji k tomu, k tomu zákazníkovi, jo za nějakých, za nějakých konstantních podmínek, aby tam byla nižší teplota, protože když je ta teplota vyšší, tak oni jsou aktivní a tím, tím dřív jakoby, dá se říct, oni hledají potravu a nenachází, tak hynou, žejo. Jo. Ale na tom místě, když oni náhodou nenajdou prostě ty třeba ty třásněnky, tak oni jsou schopní se přejíst na nějakou jinou potravu, jo? Oni, oni můžou třeba dočasně se živit pylovýma zrnama, jo, nebo, nebo vyloženě třeba za, za nějakých jako nepříznivých podmínek, třeba nízká vlhkost nebo něco, jsou schopní třeba i hladovět nějakou dobu.
No a vlastně čekají, až se tam objeví ten škůdce. To je dobrý. To je dobrý. To je dobrý, ano. Což je, tím pádem je to daleko snáz se tohleto používá jako preventivně, jo?
Tak tak. Protože co já, já mám zkušenost s používáním těchhle biopreparátů nebo těch biologických přípravků je, že když je to napadení kalamití, tak už jejich použití selhává. To znamená, že já to vlastně každému doporučuji používat hlavně včas co nejrychleji. Pokud teda zjistím nějakýho škůdce, zvlášť takového agresivního třeba jako je, jako je mšice nebo jako je třásenka, tak aby zasáhl, pokud chce řešit to organickou cestou, aby zasáhl ihned, protože potom už nám nezbývá než použít nějaký Vertimek nebo něco prostě, co opravdu působí hned, ale je to samozřejmě něco, co už má třeba dva tři týdny ochrannou lhůtu a je to něco, co nechceme úplně na ty rostliny používat. Ale, takže výhoda tohohle je teda, že to můžu, to se prodává v takových pytlíčcích, bohužel tohle to je jenom ukázkový obal a ty pytlíčky se dají navěsit přímo na rostliny a ty roztoči z nich vlastně vylezou a hledají si tu potravu, pokud potravu ne, pokud najdou nějakýho škůdce, kolik toho tak sežere takovej dravý roztoč?
Takhle, tady třeba konkrétně tyhlety Amblyseius swirskii napadá dospělcem anebo? Je to zase záleží, ono záleží na druhu a na tom škůdci, jo ten Amblyseius swirskii napadá v podstatě spíš ty, ty larvy, ty larvy těch třásněnek a vajíčka. A na ty, na ty dospělce už je tak trochu krátkej, ale koneckonců ono to až tak nejde, protože v okamžiku, když se tam teda ten bioagent vysadí, tak tím, že on zlikviduje, zlikviduje vlastně ty dospělý stadia- Aha Tak s tím, jak oni ti škůdci mají poměrně jako rychlej životní cyklus, tak mezitím ti dospělí prostě odumřou. A tím samozřejmě ta populace, že jo- -se sníží. Jo, prostě když vyvraždíte děti, tak nemůžou z nich bejt dospělci, ještě řešu, až dojedou.
Ty generace, už to tam nemůže kolovat, no. Máte znalost tady o tom, jako třeba zrovna u těch třásněnek, kolik ta třásněnka se vyplodí, jako těch larev nebo ty kladou vajíčka? Z těch se něco vylíhne. Ano, kladou vajíčka. A kolik jich třeba nakládá a kolik jich sežere ten-- kolik je v tom roztočů třeba tady v tom?
Hodně 250? Ano, ano, ano, jako samozřejmě, jako je to- Plus mínus. -nádherní. Nikdo to nepočítal, ale tohleto balení obsahuje deset sáčků, takže dá se říct, že se to dá použít. Tobito je právě takový jako, jak to říct, intuitivní.
Ano, a protože se těch deset sáčků dá použít na deset rostlin, jo, my máme potom ještě větší balení, tam je sto sáčků a to zase třeba už někomu nevyplatí, protože by muselo mít sto rostlin, no. Rozumím, rozumím, to je dobrý, že to máte i pro ty hobby pěstitelé, ale já třeba, co navštěvuju pěstírny léčebného konopí a licencovaný pěstírny. Hodně se používají tady ty bioagens právě k tomu, právě i preventivně, aby, aby se vlastně zachytil ten výskyt těch škůdců hned v začátku, protože potom ty bio přípravky fungujou samozřejmě nejlíp. Jestli tomu dobře rozumím, vy tady teda v Čechách nelíhnete, tady ty, nebo nevyrábíte ani ty, ani ty hlístice. Všechno je jakoby- Ano, ano.
Dovoz. My to tady nevyrábíme, konkrétně tady ty, ty roztoči, ty vosičky chodí, chodí z Holandska. A ty hlístice, ty hlístice, tam je těch producentů víc, ale ty chodí z Německa. Jo a ještě bych se vrátil k tomu, že tady tuším. Tady tuším, že u toho, u toho sviřský roztoče On zkonzumuje nějak tři, tři ty nedospělý stádia, tři larvy.
Prostě těch třásněnek ten jedinec za den a, a pak je tam druhej produkt, to je Neoseiulus californicus, taky podobná krabička. Zase jsou tam ty pytlíčky a ten teda žere svilušky. A ten těch svilušek sežere deset. Jo, takže ono to koncert. Větší apetit.
Má větší apetit, a přeci jen ta sviluška je menší než ta třásně- Jasně. Důležitá věc nebo nad čím já vždycky přemýšlím. Třeba ty parazitický vosičky potřebujou nějaký podmínky, zrovna tak jako ty svilušky třeba potřebují nějaký konkrétní podmínky při určitých teplotách. Já to teďka nevím z hlavy, ale při kombinaci teploty a vlhkosti se třeba jejich reprodukční rychlost je jako mnohem vyšší- Přesně tak. Než při jiných podmínkách.
Jaký jsou ideální podmínky třeba pro tu vosičku, aby žila? Teď mě tam trochu rozesmála taková věc. Mě napadlo totiž, že zpravidla ty podmínky ideální pro toho, pro toho druh, pro ten druh bioagensu nebo u toho prospěšného predátora jsou komplikovanější než pro toho škůdce- Ano, ano. Protože kolikrát, ať člověk zkouší jako různý způsoby, tak se tam přesto furt ty svilušky prostě drží a stačí nějaká drobnost něco zanedbat. A kolikrát opravdu třeba to balení je na nic.
Ano, ano. Takže samozřejmě jako obecně, obecně ten produkt nesmí to zmrznout. Jo, špatně snáší mráz. Stejně tak druhá věc je, co špatně snáší sucho. No a jak jsem říkal, ti roztoči jsou schopni částečně nějak to období sucha přečkat, ale když se ta vlhkost sníží na hodně, na hodně malou, jo, tak jako většinu, většinu tý populace to zdecimuje.
Což samozřejmě potom ta efektivita je malá, takže je tam. Jsou tam nějaký ideální rozmezí těch rozmezí teplot a vlhkosti, Obvykle u těch u těch roztočů i u těch vosiček je to zase tak intuitivně je kolem kolem těch pětadvaceti stupňů. Jo. Rozmezí je větší. Bude to fungovat od patnácti, bude to fungovat do třiceti, ale ideální dva dvacet pět a dvacet stupňů a vyšší vlhkost.
Jo a ta vlhkost by měla být alespoň šedesát procent. No a to zase bohužel jako třeba nahrává do karet ta vyšší vlhkost, rozvoj těch plísní a napadlýho, což se musí právě ruku v ruce s tím nějak řešit, jo. Což u toho konopí jsou poměrně přesně daný ty podmínky, jaké potřebujeme v konkrétní fázi vývojí fáze té rostliny. Takže zrovna třeba ve fázi vegetativní, ve fázi růstu, tak ta vlhkost se udržuje trošičku vyšší, i když už ne-- dneska už se i ta vlhkost používá trošičku nižší, aby se zamezilo výskytu tý plísně a hlavně, aby se zrychlila i vlastně fotosyntéza. Abysme zrychlili transpiraci, tak už se ta vlhkost udržuje nižší, než se udržovala dřív.
Ta vysoká vlhkost se udržuje hlavně při usazení ček, ale to se snažíme jí snížit. Ale jinak přirozeně, čím jsou ty rostliny větší, tím větší transpirují množství vody do vzduchu a tím ta vlhkost stoupá. A to, to vysušování toho vzduchu je poměrně nákladná věc, ale zam-- je to prospěšný k tomu, ke kvalitě té úrody prostě jo. Takže těch dvacet pět stupňů je něco, co je v pěstírně běžný. Spíš se pohybujeme mezi dvaceti pěti, dvaceti osmi stupni, někdy může být míň, ale řekněme, že to se jako trefujeme a ta vlhkost reálně se snažíme držet se v druhé části té vegetativní, té životní fáze.
Takže v té produktivní fázi, v té, v té fázi kvetení se snažíme snižovat vlhkost třeba na padesát set procent, i níž, ale většinou se to, ve většině pěstitelů se to nepodaří dostat jakoby níž. Jo, ale snaží se. Snažíme se. Takže každopádně- Já si myslím, že to se docela pěkně trefuje, protože- Zase, zase ono tam jde o to, kdy se tam ten škůdce objeví, že jo. A když se tam ten škůdce objeví ze začátku, tak je to docela problém, protože ta rostlina je ještě malá a jako potřebuje dejme tomu naprostou většinu té listové plochy.
Jasně, to je pravda. Já dobře rozumím. Tak v okamžiku, kdy už to konopí dorůstá a začnou se tam tvořit ty šištice, který vlastně chceme sbírat, tak je už vcelku jedno, jestli ty spodní listy jsou suchý nebo nejsou, že jo? Ano, ano. A že tam, pokud se něco, nějaká ta plíseň nebo něco jako objeví, tak- Plíseň je problém obecně, co se týče kvality vlastně toho.
Nemůžete prodávat plešivý rajče, i když objevují se v obchodě, ale třeba u toho léčebného konopí je to velkej problém. Ale jako že jde nám o ty, o ty vršky, protože tam samozřejmě jde o to, aby ten škůdce se neusadil vyloženě na těch šišticích a zároveň, aby asi i se hodnotil vzhled, že jo. Když se prodávají střížený tak, aby ten vzhled byl taky v pohodě. Ano, hlavně největší problém je, že vlastně nechceme žádný, řekněme cizí chemický ty prvky, aby se nám motaly v tom, v tom konopí jo, nebo nějaký sloučoviny. Prostě to je důležitý, protože vlastně lidi, co to užívají pro léčebné účely, někdy jsou to onkologický pacienti a nechceme, aby vdechovali jakýkoliv- Jasně, jasně.
Jako nevhodný věci i jakýkoliv chemikálie, takže. A vím samozřejmě, že se dělají, že jo. Dělají se testy, dělají se rozbory opravdu toho, co tam je? Takže tam je potom namístě použít nějaký ten bioagens nebo nějaký takovej postřik, no. Každopádně tady ty přípravky se dají použít stejně tak v průmyslovém pěstování nebo v komerčním pěstování, stejně jako při domácím malopěstování.
A myslím, že se dají použít nejenom při pěstování pod umělým osvětlením, ale že se to dá použít i ve skleníku. Jasně, jasně, to jsem asi předtím neřekl. Tady je trošku omezující to, že samozřejmě člověk objeví škůdce často normálně venku na zahradě, ale ta se asi- asi nebude úplně dobrá. Použití těch postřiků je bez problémů všude, ale ty Bioagens opravdu ta účinnost jde rapidně dolů, protože to tam ovlivňuje jednak vítr. Jo, oni se rozptýlí a jednak samozřejmě ty podmínky tam přece jen kolísají mnohem víc, jo lokálně sušicí nižší vlhkost anebo prudkej a ono stačí prudkej déšť a jako zahubí to velkou část toho hmyzu, co tam je, jo?
Takže ve skleníku to problém není. Těch, kterých se chceme zbavit, ty tam vždycky zůstanou. A ty tam zůstanou, ty to prostě zvládají jako. Jak je to s použitím hlístic zvenku? Je tam taky velká konkurence v tý půdě, ve volné přírodě, těch mikroorganismů, které by jim třeba mohly uškodit nebo?
Tak samozřejmě ty hlístice se přirozeně vyskytují v půdě, ale tam jde o to, že jsou tam asi v poměrně nízkých koncentracích. To by se muselo zjišťovat zase laboratorně, protože ty hlístice jsou taky mikroskopické, ale ty hlístice se normálně venku použít dají. Jo, tam je právě výhoda, nelíbí se jim zase mráz, jo, takže no to z toho důvodu vlastně ani většina těch druhů není v prodeji přes zimu, ale jakmile prostě na jaře začnou se zvyšovat teploty, teplota půdy se zvedne nad osm stupňů, což teď už je, tak většina těch, těch hlístic se normálně prostě dá aplikovat jak, jak ve skleníku, tak venku. Jak dlouho ta hlístice vydrží, když nebude mít co žrát, když to zjednoduším, v tý zemi. Týden, dva, měsíc?
To vám přesně neřeknu, ale jako asi to měsíc nebude. Taky to bude kratší doba, jo. Taky to bude, bude to podobně jako u těch roztočů. Oni, oni samozřejmě část té populace zahyne, že? A část jako těch šťastlivců si prostě najde, najde něco, čím se může živit.
Ale, ale jako bude to taky dolů, no. No, já teda doporučuji ty hlístice, protože jak se vám dostanou svilušky do substrátu, zvlášť když pěstujete pod umělým osvětlením v květináčích, tak jakmile se tam ty svilušky, ty svilušky, už to motám dohromady- ty smutnice. Jakmile se ty larvy tam začnou množit, nebo ty, ty smutnice začnou klást vajíčka, začnou se tam množit ty larvy nebo líhnou ty larvy, tak ten problém hrozně rychle roste. Takže opravdu ty smutnice, ty já už já mám smutnice i jako bioagens, ale tak ty hlístice v tý půdě nějakou dobu vydrží a nejsou tak drahé. Vyplatí se opravdu ta ochrana udělat.
Já to kombinuju třeba s těma žlutýma lepovýma deskama, který mi dovedou signalizovat, jestli to tam je nebo není, ale vyplatí se to rozhodně použít radši i zbytečně. Ale zachytíte ten nástup těch škůdců a vlastně úplně se zbavíte těch smutnic, jako mně to funguje. Já to opakovaně používám a vždycky každému to doporučuji. Je to opravdu výborný. Kromě toho, že si to můžete objednat na webu, u vás si máte Biocont tečka ce ze?
Ano, ano. Kde je normálně maloobchodní prodej a velko, velkoodběratelům bych doporučil, aby vás kontaktovali individuálně, protože se tam dá i si domluvit k většímu odběru jiný ceny. Každopádně já jsem objevil poměrně asi už před třemi čtyřmi lety, že vaše přípravky se dají koupit i v jednom řetězci hobby, nebo možná ve víc řetězcích. Už ve víc, ano. Každopádně já to kupuju v Hornbachu, já nevím, asi takovou reklamu neudělám, hlavně, jestli tady můžu říkat, co chci, to je můj podcast, jasně.
Takže já proto chodím do Hornbachu a já mám pro vás takovou malou radu, když si to pojedete koupit do Hornbachu, mají ty, ty hlístice mají v lednici. Podívejte se na ty dozadu, protože třeba můžou být i o čtrnáct dnů mladší. Je to pravda, samozřejmě metoda FIFO First In First Out. Snaží se pro vás, samozřejmě to starší, ale u těch hlístic je důležitý, aby to bylo co nejčerstvější, takže já si vždycky vybírám to poslední, to nejnovější balení v té lednici. To děláte dobře.
Ano, přesně jak jste říkal, dá se to koupit v Hornbachu. Kromě toho se ty hlístice dají koupit taky v Bauhausu. Aha. A ještě se dají koupit v zahradních centrech. Je to ZC, ZC ta zkratka, takže asi v různých městech, pokud jsou pobočky, tak v zahradním centru.
Kde by ty hlístice rozumně měly mít chlazení v lednici? A přesně jak říkáte, ono v podstatě je tam garantovaná doba použitelnosti šest týdnů od data výroby, která je vidět na krabičce, ale- čím mladší, tím lepší. Čím mladší, tím, tím lepší. Samozřejmě, máme odzkoušené, že ty hlístice fungují i po těch šesti týdnech, ale už ta účinnost jde dolů. Jo a to znamená, pokud oni se snaží, to zase chápu, že se to snaží prodat, takže dají logicky ty starší dopředu.
Takže- Jo, oni jako ti lidi, co neposlouchají konopný podcast, to vědět nebudou. Ti si berou vráza zepředu, ale chytří posluchači sáhnou dozadu a vezmou si a vezmou si čerstvý produkt s větší, s větší potenci vlastně těch hlístic. Ono to vlastně funguje tak, že ty hlístice získají aktivitu ve chvíli, kdy to zalijete, ne? Nebo jak to funguje úplně? Jako oni jsou v nějakým nosiči nebo jo?
Ano, ano, ty hlístice jsou, jsou v nosiči. Já vám teď neřeknu, co to konkrétně je. Je to takový prášek. Je to- V podstatě se to roz, rozpouští se to ve vodě, někdy to umí hrudkovat, může se to trošku rozpouštět- takže je dobrý to opravdu dobře rozmíchat. Já bych vám dal takovej malej tip.
Praktická zkušenost. Vemu pytlík těch hlístic. Oni se prodávají taky v balení po padesáti milionech a po deseti, jestli se nepletu. To je jedno. Důležitý je, že já si vezmu prostě litrovou nádobu.
Tam to nasypu. Nejdřív to pořádně rozmíchám v tý litrový nádobě a potom to teprve naředím v tom větším množství, protože jestli máte doma třeba takový ten malý mixér, kterej našlehá třeba mlíko, tak s tím to můžete krásně rozšlehat nebo roz-rozmělnit, nebo jak to říct, homogenizovat vlastně ten roztok a pak to naleju prostě jakoby do většího, do většího... Nemůžu je zabít? Já jsem se už lekl. Vy jste řekl ten mixér na mlíko.
Myslíte, že jo? Takovou tu šlehačku? Protože to jo, to určitě jo. Protože samozřejmě dát to do mixéru by byla jiná věc. No tak jo, jsou tam hlístice, takže jsou zase, jsou mikroskopicky nejsou vidět, ale jsou živý.
A v tom, pokud jsou teda v tom prášku v lednici zachlazený, tak v týhle formě oni jsou neaktivní a čekají, jak jste říkal. A potom, potom, když se to rozmíchá ve vodě a prostě nalijeme to na ten substrát, tak oni začnou vyhledávat prostě ty, tu potravu, ty škůdce, jo? A tam je pravda, že samozřejmě zase během tý sezóny je dobrý třeba tu aplikaci opakovat, ale ty hlístice, pokud tam je co žrát a jako že ono tam většinou je co žrát, tak ony mají docela dlouhou trvanlivost. Takže dejme tomu dvakrát třikrát za tu sezónu. Prostě když to zalijeme, jo, tak by to tam celou dobu mělo působit, jo?
No výborný. Pokud byste chtěli se seznámit se všema přípravky firmy Biocont blíž, tak jděte na biocont.cz. Odkaz zase najdete v popisu Biocont podcastu. Já ty přípravky používám už dlouhou dobu, jsem s tím spokojený. Musím říct, že Prev-Gard jsem neznal a asi to vyzkouším.
Vy to vyzkoušejte taky. Lepší je používat biologický přípravky než chemii. No, všechno je chemie, že jo. Celej svět je chemie a fyzika. Ale je chemie a chemie, že jo.
Takže tady ty přípravky jsou biologický, některý jsou dokonce živý. Musíte se o ně trošku postarat, ale je to cenově dostupný a funguje to skvěle. Já vám děkuju. Já vám taky děkuju. Chcete ještě něco dodat, na co jsem se vás nezeptal?
Napadá vás něco? Mohli bychom tady debatovat jako hodiny, ale myslím si, že na programu jsou další, další věci, takže... To taky nás třeba nebudou chtít lidi poslouchat tak dlouho, ale myslím si, že jsme pokryli hlavní problémy, který se, s kterýma se třeba pěstitelé konopí setkávají- Přesně. Což jsou smutnice, což jsou třásněnky, molice, mšice, padlí, který před lety český konopný pěstitel vůbec neznal, tak dneska je tak rozšířený, že to je neuvěřitelný. Nevím, jestli to je i na jiných plodinách.
Padlí je, padlý je celkově rozšířený, ale nebyl to takový problém. Já si pamatuju doby, kdy jsem prvně, když jsem viděl u někoho padlí, což bylo ve švýcarský jedný pěstírny, tak jsem říkal tyjo, konečně si můžu udělat fotky padlí. Dneska to takový problém není. Dneska, tyjo, konečně bych si chtěl udělat fotky bez padlí. Přesně tak.
Přesně. Takže je to, tohle je teda, myslíte si, že je to třeba změnou klimatu? Nebo že proč se to padlí takhle hrozně šíří? Určitě, určitě jsou tady klimatický změny nějaký a, aaa, jako jednak je to způsobený samozřejmě třeba, že jo, kolováním různých produktů po světě, jo, půda se převáží a tak dál. Za další, vznikají pořád nový a nový odrůdy všeho možnýho.
To znamená, to ovoce třeba je za nějakým účelem šlechtěný. Ano, je šlechtěný, třeba jo, ať už je to ovoce nebo konopí. Za, za účelem zvýšení třeba výnosu nebo, nebo chuti nebo něčeho. Ale ono někde ztrácí. Ono ztrácí odolnost.
Na tý, na tý odolnosti. A pak to vidíme zase naopak. Já nevím. Těžko příklad jo, když si jdete koupit do Tescá meruňky, tak na první pohled vypadají jako meruňky, ale jsou bez chuti, že? Ano, ano, což, což jako já jako koncovej spotřebitel třeba já to nemám rád, že jo.
Já třeba se oblepuju v rajčatech prostě. No, no hrozná věc, jo? Je to bez chuti a tam se cílilo na to, aby to bylo odolný. Ano, jasně, jasně. Ty rajčata přiletí někde, já nevím, oni přijedou ze Španělska, z Holandska, ale máte třeba meruňky, co přiletí z Jihoafrické republiky.
Oni někde dva tři týdny prostě jsou zachlazený a vypadají furt stejně. A, čili chuť je v háji, ale vypadají stejně. Kdežto moravský meruňky vydrží dva dny, ale jsou zase chuťově dost- Jsou chuťově dobrý. No je to tak, je to tak. A jako i u toho konopí jsou odrůdy, který jsou třeba vůči tomu padlí skoro imunní, můžu říct.
Měli jsme vlastně případ nebo případ, prostě jako osobní zkušenost s tím v jedný pěstební místnosti dvě odrůdy, jedna totálně náchylná na padlí a jedna tak odolná, že ty rostliny byly vedle sebe, dotýkaly se, dotýkaly se jedna druhý. Jedna měla jako totálně kalamitní a hladení a druhá byla úplně čistá. A to je v zavřeným prostoru, kde vlastně rozráží ventilátorama a pořád cirkuluje vzduch. Takže jsou vytvořeny ideální podmínky v podstatě k tomu, aby se to padlí, aby se tenhleten patogen jako šířil. Ty spóry se tam musely dostat, ale prostě ta rostlina vůči tomu je odolná.
Ano, ano, jestli jako těžko říct úplně, čím to je. Jako daly by se samozřejmě najít nějaký důvody, ale každopádně existuje to a je to stejný jako u konopí, stejně jako jiný rostliny. Je to prostě rostlina a chová se stejně, a proto na ni naštěstí můžeme používat i stejný přípravky. Já vám ještě jednou děkuju. Jsem rád, že jsme si takhle popovídali.
Já taky. Už jsme to nějakou dobu s kolegyní plánovali. Jsem rád, že na to došlo a myslím, že posluchači konopného podcastu určitě ocení ty praktický rady a ty praktický zkušenosti s těma věcma. A hlavně to, že si můžou tady ty biologický přípravky sami pořídit a sami vyzkoušet. Sami vyzkoušet.
Já vám děkuju moc. Taky děkuju. Mějte se hezky, užijte si zbývající konopí. Mějte se, ano taky, taky. Vy se mějte taky krásně a poslechněte si třeba i starší epizody.
Dozvíte se vždycky něco zajímavýho. Mějte se krásně. Ahoj. Ahoj. Super!