Tomáš Prusek je zakladatelem společnosti Naarden, velkoobchodu s pěstitelským vybavením. Už nějakou dobu jsme se chystali popovídat o stavbě pěstíren léčebného konopí, výzvách, která tato činnost přináší a také očekávaných změnách konopné legislativy. Správný čas pro rozhovor uzrál na Konopexu 2025 a vy si ho rozhodně nenechte ujít.
V 72. epizodě se dozvíte:
- Jaký je rozdíl mezi rekreačním a léčebným konopím
- Jestli a jak je možné zvýšit výnos o 50 %
- Jaká je perspektiva odvětví pěstování léčebného konopí
- Jak získat licenci pro pěstování léčebného konopí
- Co má společného Naarden, spolek RA|RE a growmarket.cz.
Odkazy:
Strojový přepis
Vítejte u další epizody Konopného podcastu, která vznikla na Konopexu 2025 tady v Trojhalí Karolina ve Slezské Ostravě. Říkám to správně?
Už to je Moravská Ostrava.
Moravská Ostrava, dobře, tak se omlouvám. Mám to sem kus cesty, tak se tady ještě úplně nevyznám, ale každopádně na Konopexu nejsem rozhodně poprvé a vždycky tady potkám zajímavý lidi. A dneska jsem se tady potkal s Tomášem, kterýho mám spojenýho vždycky s Naardenem a s Growmarketem. Ahoj Tomáši.
Ahoj.
Možná už jste, Tomáši, taky někde zaregistrovali, každopádně je to zakladatel společnosti Naarden, která vlastně provozuje Growmarket.
Říkám to správně, nebo jak je v tom rozdíl vlastně, Naarden, Growmarket?
Můžeš to trošičku přiblížit?
Naarden, Naarden je velkoobchod a prvních pět let jsme byli pouze velkoobchod- Aha. -a později jsme se rozhodli, že budeme dělat i maloobchod. A proto jsme založili Growmarket, jo. A jak dlouho funguje Naarden? No, letos to bude patnáct let.
Patnáct let už?
Slušný.
A Growmarket jste založili trošičku později nebo?
Growmarket jsme začali provozovat v roce 2020, 2020, já nevím, patnáct, šestnáct- Takže už je to taky- možná moc.
Tak to už je nějaká historie, dá se říct jako.
Jak ty ses dostal ke konopí? Josef Krejčík aka Mr. José: Nebo co tě vlastně dovedlo a ty životní cestě k tomu, že jsi zakládal nějaký velkoobchod s potřebami pro, pro pěstitele? No, ta cesta byla jako je dlouhá, dlouhá.
Jako ke konopí jsem se dostal jako student v šestnácti, sedmnácti letech, jako my všichni. A potom jsem se k němu dostal jako hobby pěstitel na vysoké škole. Aha. A potom jsem pracoval jako projekt manažer, uhm, a v práci jsem se seznámil s kolegyní, se kterou jsme řekli ale nebudem pro nikoho pracovat a začneme dělat sami na sebe- -a založíme anglickou školku. Uhm.
Tys mě překvapil teďka tady tím jako, tím, tím vývojem, no.
Přemýšleli jsme nad názvem a já jsem vždycky jako obdivoval Komenského a rýmovalo se to, jako že Naarden - kindergarten. A všichni víme, že Komenský je pochovaný v Nordenu. Tak super, tak máme název.
Takže jsme založili firmu Naarden. No, ale přišla krize v roce 2008 a my jsme si říkali jako školka, anglická školka pro manažery, pro děti manažerů bude velké riziko, že přišlem na to. Nechali jsme to firmu spát a potom, dva roky potom, jsem se potkal s lidmi z Iconu, britský distributor, britská, britský velkoobchod a ti mi nabídli: Hele, my tady máme Flower Dragon z Kanady, máme na to evropské zastoupení. Nechceš to zkusit v Čechách?
Já jsem zrovna byl bez práce, ale měl jsem, já, když jsem dělal toho projekt manažera, tak jsem zakládal startupy pro, pro svého bývalého šéfa. Takže jsem nějakou zkušenost s byznysem měl a říkal jsem si: "Okej, spojím zkušenosti z konopí jako hodík-" "a zkusím to." No a vlastně na prvním, co to bylo? CannaFest. Na prvním Canna Festu v roce 2010-
Mhm. Já jsem odprezentoval ten Flower Dragon a od té doby se to rozjelo, no. Jo. Takhle jsem se dostal vlastně od školky-
Jasně, jasně, jasně, to je zajímavé. Tím jsi mě opravdu překvapil, když si tam skočil. Tomáš (?) Jenom musím říct, že my prodáváme vybavení na pěstování především CBD konopí a poslední dobou i léčebného konopí. Ale když jsem se nad tím tak zamýšlel, jestli to třeba může být i neetické, jsi říkal, je neetické vyrábět pivovary nebo prodávat zařízení na výrobu pivovarů, je neetické vyrábět destilační, destilační zařízení na výrobu kořalky? Jasně. Konopí je to naopak, ta jako společenská škodlivost konopí je odkázané daleko menší než u alkoholu. Přesně tak.
A to tak je. A nezbývá, než neustále vlastně bojovat nebo snažit se prostě-
Opakovat to a trvat na tom a vysvětlovat to, vysvětlovat to poslancům, vysvětlovat to veřejnosti. Myslím si, že česká veřejnost už je v tomto úplně někde jinde, než byla před třiceti lety nebo čtyřiceti lety. I naše babičky, no babičky, rodiče ještě možná prostě měly konopí spojené za šišáky a bůhví, jestli se to neaplikuje někde pod nehty nebo bůhví jak. Nicméně z dlouhodobého hlediska si myslím, že česká společnost je konopí daleko víc otevřená než čeští zákonodárci.
To je dlouhodobý problém, řekl bych naší země, protože-
To není jenom u konopí, že jo.
Věci, taky jsi aktivní ve spolku Racionální regulace. Když už jsme se bavili teda o nějaké té potenciální změně, co je cílem vlastně toho spolku?
Nebo dá se, nazývám to správně spolek, jo?
Ano, ano, jsme registrovaný spolek Racionální regulace, zkráceně RARE, je spolek, který jsme založili z šesti kolegy, je nás dohromady sedm a jsou tam lidi, aktivisti konopní, lékař tam je, podnikatelé a všechny nás spojuje myšlenka racionální regulace konopí, a to od jako té základní, toho základního práva si vypěstovat rostlinu a-a až po jako myšlenky otevřeného trhu, kde by konopí mohlo být komodita, jako je alkohol, která by byla přísně regulovaná. Dost pravděpodobně by musela být regulována přísněji než alkohol, což já třeba osobně myslím, a alkohol mám rád, nejsem, nejsem abstinent, ale myslím si, že máme až moc velkou dostupnost alkoholu, že ten by měl být taky přísně regulován a bylo by to společensky prospěšné. Ale každopádně když se vrátím k RARE, tak tady na na na na tomto půdorysu jsme založili spolek, který má za cíl jednak působit na veřejnost a-a-a popularizovat tady tuto problematiku, ale zároveň působit i na, na ústavní činitele a vysvětlovat jim, proč je to jako rozumné se o tom začít bavit a začít něco dělat. A musím říct, že se nám jako docela daří. Daleko účinnější je, než vytvářet nějakou kampaň Hmm. Tak abychom ohloubili veřejné mínění nebo abychom jako ovlivnili diskurz společensky, abychom- To téma dostali do jako do veřejného prostoru, tak by bylo zapotřebí daleko víc peněz.
No, tak to si myslím.
Pokud bychom to dělali touto formou, jako že se natočí nějaké videa. Ale zjistili jsme, že daleko účinnější je právě uspořádání třeba kulatého stolu, který Robert Veverka jako předseda spolku RAR tak uspořádal v Poslanecké sněmovně s Bartošem z Pirátů. Hmm. Tak třeba takováhle akce, potom setkávání se s poslanci, chození na navštěvování těch poslaneckých klubů, vysvětlování... Se do tý společnosti dostane daleko víc jako než-
Tak on vlastně, když se ty aktivity RAR rozdělí na dvě části, tak jedna je ta jako působení na veřejnost a druhá je působení na ty politiky. Tak vlastně jako to působí na ty politiky, má daleko větší, vypadá to tak, zatím to tak vypadá, že to má, že je to daleko efektivnější, že to vlastně spotřebovává v uvozovkách jenom náš čas, který tomu dáváme zdarma, ale nespotřebovává to žádné jako finanční prostředky, jo. Jasně. Velké. No a co se týče té komunikace na veřejnost, tak jsme zjistili, že daleko účinnější je prostě natáčet krátké reely, kde vysvětlujeme vlastně tu problematiku a tam to má, když se to natočí šikovně, virální potenciál. Takže my pak nemusíme utrácet za média, aby se to vůbec dostalo do veřejného prostoru.
Ty sociální sítě si to mezi sebou prostě pošlou mezi ty lidi. Pravdou je, že ten tlak na ty lidi, kteří o těch zákonech rozhodují, je jako klíčový. A dostat to mezi lidi zároveň jako téma, který ty voliče ve finále zajímá, je jako věc druhá. A o tu se snažíme vlastně celou dobu my, co se v tom nějakým způsobem pohybujeme a snažíme se informovat lidi nebo dělat takovýhle parádní jako veletrhy a ukazovat vlastně ostatním, že to je úplně normální věc a že to není záležitost lidí, který sedí někde v koutě opravdu a neumí si ani přečíst nápis na zdi jako. Ale pojďme se bavit radši o pěstování, protože to je asi to, co nás zajímá oba a myslím, že to zajímá i posluchače Konopného podcastu.
Kolik je teďka tady třeba licencí na pěstování léčebného konopí?
Je to deset, dvacet? Tuším, že je dvanáct.
Jo, já si taky myslím, že to zhruba tak někde je.
Já jsem se bavil před chvilí s Václavem Trojanem ze Svaté Anny a on říkal, že číslo dvanáct. Já jsem měl představu, že jich bude osm, ale ty licence jako přibývají a přibývá firem, které tu licenci dostanou, takže jich je dvanáct.
Je pravda, že ten zájem o to pěstování stále jako je a roste. Když jsem si třeba pěstoval pro sebe nějaký kytky, tak jednak mě to bavilo a jednak jsem si říkal ty jo, to by bylo super, kdyby tuhle práci člověk mohl dělat, jo? A tak si jako představovali jsme si, kdyby to bylo legální, co bysme jako dělali prostě. Ale dneska to legální je a člověk vidí, že je vlastně taková ta jako teenagerovská naivita nebo taková ta naivita toho mládí, ty představy, jak to bude prostě legální a bude se všechno moct dělat, tak je vlastně úplně jiná, protože dneska založit si tu nebo založit, postavit tu pěstírnu technického, teda léčebného konopí není nic jednoduchýho.
Za prvý. Za druhý ta legalizace nebo ta regulace nebo legalizace léčebného konopí zahrnuje taky spoustu regulací, který člověk musí, musí splnit. Já jsem zařizoval licenci jednou, nebo ne, že bych ji zařizoval sám, ale podíval jsem se na její získání. A trvalo to hodně dlouho.
Jak to dneska, jakou máš ty zkušenost? Jak to trvá dneska dlouho? Josef Krejčík aka Mr. José: Protože v době, kdy jsem se o to zajímal, tak byla úplně jiná doba a nebylo ještě možný vlastně, aby jakákoliv společnost tu licenci získala.
Jak je to dneska?
Dneska je to otevřený vlastně ten-- původně, když tuším, že 2013, když se schválil zákon, tak se vydala jedna licence a vlastně ten dodavatel, ten, kdo to byl Elplast, který získal tu licenci, tak dodával státu a ten to vykupoval. Dneska je to vlastně otevřený, že kdokoliv, kdo splní podmínky, tak nemá nárok na tu licenci, ale pokud všechno splní, tak nejsou překážky, aby ji získal. A jak dlouho to trvá?
Tak tuším, že tam je-- tam jsou velice krátké lhůty. Jakmile mám postavenou tu pěstírnu, tam je základ mít tu pěstírnu postavenou, mít vyřešenou veškerou dokumentaci provozní, všechny SOP, standardní operační postupy, prostě veškerou dokumentaci k tomu provozu. Tak tam běží, tuším, že lhůta měsíce a ve chvíli, kdy žádám, tak během toho měsíce kdykoliv může přijít kontrola ze SÚKLu a já musím být přítomný na té kontrole. A pokud to všechno dopadne dobře, mám v pořádku dokumentaci a v pořádku ten prostor, tak, tak tu licenci dostanu, jako tam je zase tuším, že měsíc. Takže během, během dvou měsíců získám licenci a potom je to zase další meta získat. A teď se bavíme o licenci na takzvanou správnou pěstitelskou praxi.
To je to, co všichni znají jako GACP Good Agricultural and Collectors Practice. Tak to je to ta SPP správná pěstitelská praxe. Ta trvá těch, jak jsem říkal, dva měsíce a to je ta, to je ta jednodušší část. A z pohledu české legislativy správná pěstitelská praxe je od momentu, kdy začnu pěstovat do chvíle, kdy, kdy ten produkt usuším nebo otrimuju. Právě, že to není tím, kdy to jako sklidím, ale podle české legislativy, ta správná pěstitelská praxe může být až do chvíle, kdy to vlastně usuším- A otrimuju. A potom ve chvíli, kdy to začnu, kdy z toho udělám už potom tu léčivou substanci, znamená, že to vlastně z pohledu české legislativy zabalím do, do nějakého balení- Ano.
Tak tenhle proces už, ten už je kontrolovaný v režimu správné výrobní praxe. To je to, co znají všichni jako GACP.
GMP. GMP pardon, Good Manufacturing Practice, ale z pohledu třeba německé legislativy tam je ta hranice, kde končí GACP a začíná GMP už ve chvíli, kdy ta rostlina má menší než patnáctiprocentní obsah- Obsah vody. Do, do té chvíle, když to má víc než patnáct procent, tak je na to pohlíženo ještě jako na zemědělskou činnost, ale od chvíle pod patnáct procent už je to ta, jako zpracovatelská činnost- Ta výrobní činnost, což teda jako taky na, díky tomu, že tam není úplný soulad mezi tou českou a, a, tou německou legislativou, tak spousta pěstitelů může mít taky problém, že sice vyrobí jako produkt, mají GMP produkt, mají, mají ten květ, ale do Německa ho neprodají, protože přijde německý auditor- Aha. ...který přijde pokaždé, než vlastně začnu někam dodávat a ten řekne, hele, pozor, to, to neodpovídá jako našim normám a musíš to, musíte udělat trošičku jinak. A to už může být problém, protože jestliže mám nějak nastavený proces, mám, mám, mám už nějak vy, jako vyrobenou tu sušárnu a trimovnu- Jo. A překlopit ji do režimu GMP nemusí být až tak jednoduché.
Tam jsou zase daleko větší nároky na, nejenom dokumentaci, ale i na jako samotnou tu jako třeba čistotu prostoru, výměnu vzduchu a tak dále. Je tam, je tam prostě spousta věcí. No, tak a když se vrátíme zpátky, teda.
Mám licenci na, získal jsem licenci na GACP, na, na tu správnou pěstitelskou praxi. Ale abych mohl začít pěstovat, tak potřebuji ještě OPL. Potřebuji povolení k nakládání se máknými látkami- A tam, to, toto vydává Ministerstvo zdravotnictví a to nestíhá. To je těžce zavaleno-
Mhm. A nedodržuje lhůty. Takže, a tam jsou ty lhůty daleko delší. Tam je, tuším, že abych teď nekecal dva měsíce a já můžu požádat o tu licenci nebo o tu, o to, o to povolení k nakládání až ve chvíli, kdy mám licenci na správnou pěstitelskou praxi- Nejprve musím získat licenci, potom zažádám OPL a čekám a čekám. A tam to čekání může být docela dlouhé. Takže asi je od chvíle, kdy postavím pěstírnu, do chvíle, než začnu, než můžu začít pěstovat, léčebné potraviny- To může trvat, to může trvat klidně i půl roku.
Jasně. A jako ale ta doba nemusí znamenat, že sedím v koutě a vlastně pěstírna mi leží ladem. Já v té době, do té, jako v té době můžu pěstovat, dejme tomu, céé konopí-
Jak to dělá většina, no jasně.
A tu svoji pěstírnu si kalibruju, zastřel- takzvaně zastřeluju, zjišťuju, jak, jak se to chová a vlastně si já pro sebe validuju ty svoje procesy, jestli je trošinku v pořádku- Jestli jsem schopný vypěstovat to konopí ve stejné kvalitě každých-
Pakovaně, jasně rozumím.
Což je důležité. Protože když jsme byli kluci a měli jsme nějaký stan a seděli jsme tam a koukali, jak je to bomba a chceme to i dodělat- Tak jsme vůbec nevěděli, co se v té pěstírně děje.
Ano, no, přesně tak.
A najednou teď budu muset vědět úplně přesně, co se tam děje, protože pokaždé musím vypěstovat to stejné. Jasně. A tohle je pořád, narážím jako na lidi, kteří si myslí, že tohle je hrozně jednoduchý, to jako postavit, protože lidi, si myslí, slyšeli, jako jak někdo to pěstuje ve sklepě a někdo to pěstuje ve stanu a někdesi cosi. A to jsou ti domácí pěstitelé, takoví ti samozásobitelé. Mně se hrozně líbí tadyto slovo samozásobitel, protože bezvadně vlastně odpovídá tomu, co vlastně ti domácí pěstitelé jako dělají.
Tak to vypadá, jako že to je fakt jednoduchý.
Je to zvládne jako každej, jo, ale ve tom- že je to plevel vlastně- No, je to plevel, vyroste to pokaždý.
Ano.
Ale záleží na tom, jak to vyroste a co v tom ve finále, co v tom ve finále je. Já se v průběhu takovýho seznamování s větším pěstováním jako taky byl vyvedený z několika takových omylů. Člověk si vždycky představuje, když to dělá v malým, jaký by to bylo ve velkým. A je to obrovskej rozdíl, ne?
Jako- Není to tak, že mám, že mám metr čtvereční a teď chci pěstovat na sto metrů čtverečních, takže vezmu vlastně to, co mám a vynásobím to sto.
Ono to není ani, že pěstuješ na deseti metrech a překlopíš to na sto metrů. Prostě takhle to nefunguje. Já vlastně každému, s kým, kdo mě přizval k nějaký konzultace, každému říkám, jestli si chcete opravdu vyzkoušet, tak si udělejte aspoň sedmdesát metrů, protože to považuju za takovej rozměr, který už dovedu multiplikovat nebo jako zvětšit. Ale samozřejmě, když budeš dělat samotnou klimatizaci nebo jenom prostě ten age-vac systém, tak ten musíš na každej prostor vlastně dělat víceméně znovu, protože každej prostor je v jinejch podmínkách, má jiný okolní prostředí a je to-
Tak každej ten projekt je jo, úplně individuální. V čem vidíš ty celkově při stavbě těch větších pěstíren, v čem vidíš jako největší výzvy nebo největší problémy, které se nejčastěji řeší? No tak, o čem se mluví, je HVAC. Prostě vzduchotechnika. Spousta firem rozumí světlu, osvětlení a jsou firmy, které opravdu dodávají špičkové osvětlení. Jsou firmy, které umí dělat závlahu a dodávají skvělé komponenty. Závlaha je zvládnutelná.
Hnojiva, firmy, které vyrábějí skvělá hnojiva a dá se s tím pěstovat už dneska, je to opravdu relativně jednoduché. Měření, regulace. To všechno je relativně jednoduché, ale na tu vzduchotechniku není řešení tak jako, že si koupím krabici, vybalím ji, zapojím a hraju. Tak to prostě není plug and play řešení, neexistuje a hodně málo vzduchotechnických firem vlastně má zkušenost s pěstírnami. Řekl bych, téměř žádná z těch doma zkušenost a všechny vlastně začínají od nuly, od začátku a v průběhu se to učí zároveň s tím svým investorem. Takže je to, je to prostě běh na dlouhou trať.
My teď pomáháme.
Jsme, jsme u jednoho takového projektu, kdy se vyvíjí jednotka, která neříkám, že bude univerzální, ale bude mít za sebou matematický model, který, který a řešení technické řešení, které bude relativně levně umět tady tu problematiku jako vyřešit, protože to je jako zapotřebí změnit v tom průmyslovém pěstování a je to vlastně při jakékoliv průmyslové výrobě je hodně důležitá a je téměř jako jeden z nejdůležitějších, jeden z důležitých parametrů věcí, které se musí řešit, je konzistence a homogenita. Prostě musí být pokaždé stejné podmínky v každém místě té pěstírny. Ať se to týče světla, to je hodně důležité. Závlahy, to je ještě důležitější, ale především toho vzduchu, a. Tak jak byli, jak jsou zvyklí pěstitelé, jak říkám mým oldschoolařům, jo, prostě vezmou ventilátory a když se to počítalo, že na jeden kilowatt nebo na jeden watt svítidel, někdy se to počítalo na HPSky, že jo, na sodíková světla, takže na jeden watt potřebuji kubík výměny vzduchu.
Jasi, jasi.
Jo, okay, tohleto funguje, ale nefunguje to ve chvíli, kdy potřebuji mít každé roční období, každý, každý den v roce potřebuji mít ty stejné podmínky- Jenže venku je mínus třicet nebo mínus, dejme tomu pět a-aa nějaké jako množství vody ve vzduchu nebo nějaká relativní vlhkost a v létě mám plus třicet a úplně jiné množství vody ve vzduchu, tak to prostě nefunguje tady ten otevřený systém. Je to tak.
A jako ve finále stejně, když vidíš, když vidíš i ty už, řekněme, hodně pokročilé HVAC systémy, já řeknu jenom tak pro upřesnění. HVAC jako H, V, A, C. Je to jako heating, vytápění, ventilation, ventilace a air conditioning jako úprava teploty vzduchu nebo eeeh toho klimatu. Tak vidíš, je to pořád, je to ve finále zemědělství, jo. A ten porost má nějakou hustotu, jsou tam, je tam spousta parametrů, které do toho vstupují, ale se docílit ty úplný uniformity toho klimatu úplně všude je v podstatě nemožný. Ale o co se snažíme vždycky je, abychom ty rozdíly co nejvíce eliminovali, aby někde vznikaly nějaký vzduchový kapsy, kde je třeba větší horko nebo velká vlhkost. Aby to proudění toho vzduchu v tom porostu byla co nejlepší a ne-nejdokonalejší, protože jak ty kytky rostou, tak se ti tam mění vlastně ty podmínky neustále. A to je vlastně-- já jsem byl u jednoho projektu, kde jsme plánovali pěstování ve skleníku, jo, protože z logiky věci tím, jak se spotřebovává hodně elektřiny na osvětlení, tak ti dává smysl pěstovat ve skleníku, zvlášť prostě v místech, kde to klimatické podmínky umožňujou.
Ale zaprvý, léčebný konopí nemůžeš pěstovat ve skleněné budově, což je jako první věc a druhá věc je, že nemáš tu stoprocentní kontrolu nad tím klimatem.
Tím pádem tam je nějaká, eee, jsou tam rozdíly, vlastně v tý, není tam ta stabilita toho, co-
Abychom vysvětlili proč skleník, proč skleník není vhodný pro pěstování léčebného konopí nebo, nebo outdoor. Tam jde o to, že já nejsem schopný vlastně kontrolovat všechny ty parametry. No, jako ve skleníku mám pokaždé jiné osvětlení, pokaždé mám jiné spektrum, jinou teplotu, jinou, jinou vlhkost jako respektive tu teplotu a vlhkost bych byl asi schopný dosáhnout, ale za, za jako obrovských nákladů tak, abych ji měl pořád stejnou nebo takovou, kterou potřebuji. A s tím světlem je to téměř nemožné- Protože se neustále mění spektrum. Intenzita, s tou intenzitou by se dalo ještě pracovat, ale se spektrem ne- Nedá, no. Takže proto skleníky ne, no.
Jasně, ale zase výhoda skleníků je, že na to jsou technologie, protože skleníky a veškerá technologie k nim je neuvěřitelně pokročilá. A to, co se někdy řeší v pěstírnách, je už v těch sklenících dávno, dávno vyřešeno.
Takže- Pro rekreační konopí to bude, jakmile se zreguluje a vznikne tady trh, tak jak to mají ve Spojených státech nebo Kanadě, tak skleníky rozhodně- Jednoznačně. Budou mít, budou mít své místo.
Jednoznačně. Abychom vysvětlili možná posluchačům, proč je asi, jaký rozdíl mezi tím rekreačním a léčebným konopím. Tam jde o to, že u toho rekreačního konopí nikdo neřeší, jestli je tam dvacet dva procent THC nebo dvacet a půl, což je rozdíl jednoho a půl procentního bodu THC. Ale z pohledu- Absolutního.
Ano, ale poměrně už to překračuje ten povolený-
U toho léčebného konopí, jo, což se jedná o jako o léčivou substanci, tak ta musí mít přesně dané parametry.
Ano a nějaká tolerance deset procent ne? Relativních, jako že-
Ano, deset procent je tolerance odchylky od vlastně toho- To znamená, že když řeknete, že budete dodávat dvacet procent THC ve léčebném konopí, tak můžete maximálně dát dvacet dva anebo osma-- nebo osmnáct celý dva.
To je jedno.
Prostě není to jako deset procent, tak byste mohli buď třicet anebo deset, ale prostě deset procent z toho čísla, který deklarujete, že to bude mít.
Což vypadá jako jednoduše.
A není to jenom THC, je to i CBD.
Ano, ano, to je druhá věc.
A navíc o to zní takhle jako velmi jednoduše. Ale ty rozdíly, třeba když vypěstuješ kytku tak, než vypěstuješ kytku, řekněme způsobem ne úplně vhodným pro pěstování léčebného konopí. Tak rozdíl, jaký máš u vrcholového květu a květu někde ve stínu může být už v řádech absolutních čísel, třeba pět procent. Takže nahoře budeš mít dvacet a dole patnáct. Nemůžete to v podstatě smíchat. A pak už se to samozřejmě dá řešit tím, že to rozhazuješ do různých šarží, ale je lepší vlastně mít ten postup vyladěný tak, aby to bylo jednotný, že jo, protože ti to šetří práci a zlepšuje to tvoji celou ekonomiku toho provozu.
Mimochodem, jak je to teďka s extrakty? Už zná český zákon extrakty?
Už se, už můžou vlastně pěstitelé-
U léčebného konopí?
Ano, ano. Ano, akorát ale já na to nejsem odborník. To by Pavel Kubů, že by tady řekl víc.
No. Když se nastavoval ten zákon, tak se zase propočítalo množství extraktu, které se dá vyrobit z jednoho gramu- Mhm. -květu-
Mhm. -a velice nevýhodně pro ten extrakt.
Aha. Takže to limituje jednak množství, které je možno předepsat pacientovi na měsíc- Ano. -a zároveň i výkupní cenu. Takže ten extrakt je jako velice znevýhodněný. A nejsem si jistý, ale mám za to, že se ty parametry teď jako měly změnit. Teď vlastně nedávno, uhm, se-
Od 1. dubna, 1.
dubna přišel v platnost.
Ano. A jako byly tam nějaké změny parametrů, ale opravdu tady, ne-já na to nejsem odborník, takže nevím, jakým směrem-
Já taky ne úplně. Proto se ptám, jestli náhodou-
Ale extrakty můžou se předepisovat. Co je ještě taky důležité říct, že vlastně konopí je takzvaně individuálně připravovaný léčebný přípravek. IPLP a to znamená individuálně, to znamená, že to musí připravovat ta lékárna. Jako není možné vyrobit, dejme tomu, vlastně i ten květ, když přijde do lékárny, tak ten lékárník vydává a vlastně ho tam jak kdyby vyrobí tím, že ho odváží- -a dá to tomu zákazníkovi jako, jako květ a nebo když ho třeba nadrolí do tobolek, tak to musí být uděláno v té lékárně, případně v nějaké jako laboratoři, která obsluhuje síť lékáren. A není možné to vyrobit v nějakým jako provozu, že já tady naplním tobolky a budu je prodávat už jako hotový lék. Jo, že to je, to je to jako další věc, která komplikuje přístup- Jo, jo. -konopí, že... A prodražuje to.
A zároveň to i demotivuje lékárny vůbec jako s tím pracovat. Jasně, jasně. Jako je s tím práce navíc.
Jo, těchhle problémů vím, že vím, že je spoustu. A co vím taky, že hodně problémů v pěstírnách po celém světě je nejenom udržení nějakýho správnýho klimatu a těch stabilních pěstitelských podmínek? Kdy ano, třeba u toho zavlažování je to asi, dá se říct, konkrétně při pěstování ve vrchů nebo při hydroponii je to asi relativně jako nejjednodušší věc to-to zavlažování-
Je relativní- To je taky jako spousta lidí si myslí, že-
Není to jednoduchý, ale je to relativně jednoduchý. Zase jsou na tom použitelné ty technologie, který se znají z toho velkopěstování zeleniny ze skleníků, což je tak obrovský obor, že je tam spousta věcí.
Třeba Izraelci už od třicátých let a vlastně Netafim leader, tak ten má tu tu technologii těch kapkovačů, které jsou opravdu velice precizní, když, když se ten systém navrhne tak, jak má a tak, tak je to jako prostě- Výhoda, přiměju jako obrovský pokrok dneska jsou vlastně senzory, jako uživitel množství senzorů, z kterých, ve kterých se můžeš zkontrolovat nejenom EC a pH, který máš přímo v kořenovým systému, ale i další parametry. Water content, teplotu.
Přesně tak jo, toto jsou dneska třeba, co dělá Grodan, že jo, že si to vyzkoušíš, dáš, napíchneš si to na tu, já nevím, co to je. Jmenuje se ten senzor Grossens.
No, no. A my ho prodáváme, ho.
Vyzkoušíš si to.
Bez toho se vlastně, jako to taky spousta lidí, kdo pěstují v Grodanu, tak vůbec, vůbec jako pěstování v Grodanu bez tohoto senzoru je, jako kdybych jel naslepo tady v noci v Ostravě, jo? Tak možná někam dojedu, ale pravděpodobně nedojedu domů.
Jasí, jasí, jasí.
Je to, jsou lidi, co pěstují třeba v tom dlouhodobě na nějakých stejných podmínkách si to můžou- Už to odladí a už to mají.
A spousta pěstitelů pěstuje tak, že opravdu mají cit pro tu rostlinu a vidí, co ona potřebuje. Ale jakmile to dostanou do toho průmyslového měřítka a potřebujou-
Léčivýho v podstatě.
A ještě léčivo, navíc že potřebuješ opravdu konstantní výrobu, tak, nebo konstantní výstup. Tak jsem bez těch senzorů, to prostě je nemožné. To je nemožné. A navíc ještě díky těm senzorům jsem schopný, eh, pěstovat jako na maximální optimum té rostliny. Takže já jsem schopný třeba zvýšit výnosy o jakoby mých padesát procent.
Jasný, jasný.
Je to tak. Zase teda jako musím teda říct, jako tady zvýšení výnosů o padesát procent vždycky záleží, kde začínáte. A to se vlastně říká u všech pokročilých pěstitelských metod, nebo některý metody už se dlouho používají a znovu se jakoby opráší a říká se jim pokročilý. Ale já jsem chtěl říct jenom to, že hodně často slyším od lidí, tečka jsem použil tenhle přípravek, mám o polovinu větší výnos. Většinou je to o tom, že uděláte těch změn víc, protože, anebo začínáte v hodně špatných podmínkách, jo.
Takže, eh, dá se ten pěstební cyklus, i ten průmyslovej, i ten domácí, pořád zlepšovat a, ale ve chvíli, kdy už je v nějaký vysoký úrovni, tak ty zlepšení většinou prochází, přichází už v řádech maximálně deseti, patnácti procent. A to jsou většinou už velký nový, řekněme, objevy nebo nějaký jako vylepšení, protože, protože ta fotosyntéza taky nejde zrychlovat donekonečna, jo. A ta kytka má nějaký svoje přirozený maximum a vidíme to třeba u osvětlení,
Že do určité míry jako zrychluje nebo ta fotosyntéza zrychluje v určitou chvíli. Už to zrychlení je pomalejší a stejný je to vlastně jako se vším.
Pro představu, jak-jak-jak-jakých výnosů je možno dosahovat, pokud vypěstuju kilogram kvalitní sušiny na metr čtvereční, tak jsem opravdu někde jako na tom horním limitu. Dá se dostat i výš.
Jo. Ale, ale ještě další věc, když se budu bavit o účinnosti, tak když se podíváme na, na watt instalovaných svítidel, tak tam se můžeme bavit někde kolem dvou, dvou gramů na nainstalovaný watt. Ano, ano. A pak se můžeme ještě bavit jako o celkové spotřebě energie a tam těch dat zatím moc není. Kde vlastně kolik?
Protože já můžu nainstalovat jako extrémní osvětlení, dejme tomu patnáct set mikromol na metr čtvereční za sekundu. Ale kolik energie vlastně potřebuji potom na chlazení a na odvlhčení?
Anebo na přitápění. Anebo na, nebo na.
No, jako v tu chvíli už, už jako spíš, spíš chladím, jako-
Záleží, kde jsi, že jo. Pokud si, pokud, pokud potřebuješ udržovat malý rozdíl mezi denní a noční teplotou a venku je zima, tak musíš většinou v noci i nějakým způsobem přitápět, jo.
Ano, ale tam už vlastně v noci už pak ten instalovaný světelný výkon to neovlivní, že jo, protože- To je pravda, to je pravda.
No ale každopádně na tom teď pracujem, abychom hledali optimum mezi intenzitou osvětlení, množstvím CO2, hladinou CO2 a uzavřený versus polootevřený systém, kdy tak, aby to bylo energeticky to pěstování co nejúčinnější, abych vlastně s watem elektrické energie, který pustím do toho systému, vypěstoval co nejvíce gramů kvalitního konopí.
Já zase tady vložím takovou informaci. Uzavřenej, polootevřenej.
Jde v podstatě o to, že ideální-- každý si řekne, nebo většina lidí si řekne potřebuju totální kontrolu nad tím, jaký je klima. Tak si lidi řeknou udělám to úplně uzavřený a nebudu tam přitahovat žádný vzduch zvenku. V tu chvíli tam samozřejmě musím přidávat CO2.
Ne, že by bylo nějak extra drahý, ale je to taky náklad. A navíc musím třeba v některých případech chladit, zatímco v podmínkách. V zeměpisných šířkách, v kterých žijeme, je většinou venku chladnější vzduch, než jaký potřebuji mít v tý pěstírně, takže se nabízí polootevřený systém, kdy část toho vzduchu, který kromě toho, že je chladnější, tak i obsahuje i alespoň základní obsah CO2, tak si přisaju do tý pěstírny.
Takže prostě používám vlastně kombinaci toho uzavřenýho a otevřenýho systému a potom je to takový polootevřený- že z pohledu jako, ehm, té spotřeby energie, tak je nej, energeticky nejnáročnější to odvlhčování?
Ano, ano. Protože rostliny transpirují pět až osm litrů vody za den na metr čtvereční. A vlastně toto množství vykondenzovat je energeticky obrovsky náročné, kdežto když já to vyfouknu ven a přisaju zrovna v zimě, je relativní vlhkost nízká a absolutní obsah vody ve vzduchu je opravdu nízký. Takže já, když vlastně tu vlhkost pustím ven a přisaju suchý vzduch- Jasně. Tak ušetřím obrovské množství energie. A právě v tu chvíli, když, a to je to, co teď budeme nejenom modelovat, ale chceme to prostě experimentálně zjistit, kde je ten sweet point?
Hmm, jo.
Té přidané energie a třeba zjistíme, že, ehm, jako se vyplatí pěstovat na úrovni 400 ppm CO2, což je jako atmosférické CO2-
Ono už je trochu víc, ale. A v Ostravě bude pravděpodobně ještě víc.
Ano, to bude ještě víc, jako.
Ehm, tak, eh, prostě abychom dosáhli, ehm, optimálních výsledků, že mám opravdu kvalitní, eh, ehm, výpěstek, kvalitní květ, ale investoval jsem do něho co nejmíň energie. Ta energetická náročnost je vždycky velkou otázkou, protože ano, my počítáme, kolik wattů, když, když se budeš držet jenom toho, kolik wattů spotřebuješ na vypěstování jednoho gramu, jo?
Nebo. Když vezmeme jenom tenhleten poměr, tak na to, aby ti vyšel výsledek, tak všichni sledujeme ekonomiku, že jo?
Jo? Takže ve finále, pokud ti větší spotřeba energie přinese o dost větší výnos v tom, aby si ještě ve finále víc vydělal, tak vlastně jde o to nejprve vypěstovat co nejvíc je možný a potom se snažit tu energii ušetřit, jo? Protože nemá cenu přistupovat k tomu tím způsobem, že třeba oba víme, že zvýšit efektivitu výnosu na watt se dá tím, že jednoduše snížím o něco wattáž.
Budu mít sice na watt vyšší výnos, ale celkový můj výnos bude nižší. A když potom spočítám, za kolik můžu prodat, tak zjistím, že jsem vlastně prodělal, jo?
Nebo že jsem nevydělal tolik, kolik jsem mohl vydělat. Že je lepší mít tu efektivitu na watt jako trošku nižší, ale vypěstovat víc, protože mám už nějakou pěstební plochu. A když to řeknu úplně jednoduše, když budu mít teď ty čísla jenom střílím jakoby do vzduchu, jo, ale když budu mít výnos dvě celý dva gramy na watt, jo, a nebo budu mít jeden a půl gramu na watt, ale na deseti metrech čtverečních vypěstuju s tím jeden a půl gramem na watt deset kilo a s tím vyšším výnosem osm.
Tak jsem- Ano, v těch posudech, číslech to potom může vypadat zajímavě. Tam jde taky o to.
Mám dostatek plochy? Můžu rozšířit? Kolik mě stojí prostě ta technologie?
Kolik mě stojí jenom ta plocha?
Že jo? Jo, protože ve Švýcarsku.
To bude něco jiného než u nás, nebo než v Rumunsku. Samozřejmě je to, ten, ten jako ekonomický model je docela obsáhlý a já, já, já jsem si vytvořil takový jako model, že když někomu navrhujem pěstírnu, tak jedna z prvních věcí je, že vlastně ty představy toho člověka, kolik má peněz, jak má velkou plochu, kolik platí nájem, spočítáme, kolik lidí bude zapotřebí. Tak vytvoříme takový model a už máme, jako víme, nějaké optimum je kolem osmi set až devíti set mikromolů na metr čtvereční za sekundu. Intenzita osvětlení a od toho se odvíjí potom plocha a výnos, který já předpokládám, že budu mít.
Jasný, jasný.
To je vždycky, vždycky rozumný si takhle dopředu říct. Já vždycky každému říkám, aby měl nějaký peníze na to, že nějakou dobu nebude vydělávat jako. No, jako já vždycky takhle.
Já, já, to jsme se o tom bavili předtím, že, eh, že vlastně my spoustu těch investorů, když za námi přijdou a chtějí konzultaci anebo chtějí už rovnou stavět, tak já spoustu těch lidí, a ty jsi říkal, že to děláš taky, je vlastně se snažíme spíš odradit. Volal mi nedávno jeden takový starší pán a že, že mají prostě nemovitosti a mají peníze a teď říkám, a že by chtěli postavit pěstírnu. A já říkám, ale uvědomte si, máte s tím zkušenosti? Máte k tomu nějaký vztah? "Ne, ne, ale já bych chtěl vnoučatům něco přenechat." Jsem teda říkal, tak se zamyslete, jestli radši nepostavíte další nemovitost- Možná ta investice je-- možná není tak jako-- nemá takovej potenciál jako vydělat hodně peněz, ale je možná stabilnější, bezpečnější. Všem investorům se snažím říct, je to opravdu velice rizikový byznys.
Je to rizikový byznys.
Protože dneska třeba víme, za kolik se vykupuje, a víme, že dneska zrovna poptávka je díky, díky obrovskému boomu v Německu. Ano, ale co bude za rok?
Nikdo neví. Nikdo neví, jak bude dlouho- Budují se kapacity.
Nevíme, jak se ten trh bude vyvíjet, jestli se bude moci dovážet větší množství ze zahraničí. Takže ten trh je opravdu, ehm, je bouřlivý. Ten, ten, jako ty změny se dějí každý měsíc. Každý měsíc je něco jiného.
Jestli chcete začít pěstovat léčebný konopí a opravdu nad tím přemýšlíte jako nad reálným byznys plánem, poraďte se s někým. Každej z nás by vás, vám poradil mohl, ale každopádně důležitý je, abyste si uvědomili, že to není zlatej důl, kterej, že to nejsou jenom peníze, který leží na zemi. A taky si myslím, že je docela dobrý, když člověk k tomu má trošku vztah a je připravenej i nějaký ty nesnáze a nějaký takovýto šťápání v blátě, jak k tomu říkám, kdy se člověk někdy něčeho snaží docílit a najednou to prostě nejde a stojíte a hejbejte se, ale když to člověk má rád, tak to dovede nějakým způsobem překlenout a vydržet, jo. Ale není to jednoduchý byznys a je to riskantní už tím, jak překotně se třeba vyvíjí ty zákony, jo. My dneska nevíme třeba, co se týče toho Německa, jak to tam bude vypadat za rok, jestli bude fungovat telemedicína nebo nebude, jo, jestli nebude konopí zase zpátky jako narkotikum, jo.
To prostě těžko dneska předvídat. A dneska ti, co třeba navyšují produkční kapacity, tak jdou do velkýho rizika, protože neví, jestli za rok... Hele kolik, bavili jsme se o tom předtím, kolik se tady vyprodukuje konopí, tak nějak jsme se bavili, kolik léčebného konopí se vyprodukuje v Čechách.
Možná nem-- možná jsme mimo, ale nebude to zase úplně tak hrozný. Ale tak kdyby se tady vypěstovalo deset tun, deset tun konopí léčebnýho za rok, tak spotřeba je tři sta kilo momentálně v Čechách. V České republice tři sta kilo.
Tak, dneska se otvírá- To bylo v roce dvacet tři. Za dvacet čtyři ještě nejsou čísla.
Dobře tak, ehm-
A v roce dvacet dva to bylo dvě stě kilo, takže ten jako trend teď po těch změnách legislativních to možná vzrostla na tunu třeba v roce dvacet pět.
Každopádně pro Čechy je jako nadprodukce.
Německo je teďka velkej trh, Dneska vám tam vlastně konopí může předepsat kdekdo a můžete si vlastně, můžete se stát pacientem i přes telefon a je to relativně jednoduchý, ale ta kapacita výrobní to je taky zajímavý, že vlastně, když potřebuješ vypěstovat jídlo, tak potřebuješ hrozně prostoru. Jo, na to, aby se nasytilo hodně lidí. A na to konopí, relativně, to mi nikdy nenapadlo to takhle úplně přepočítávat, ale když vezmeš, err, kolik potřebuješ prostoru na pěstování konopí pro stejný množství lidí, tak je ten prostor daleko, ale daleko menší, že. Takže z konopí se nedá jíst, no.
No, jasně, jasně, to je-- což je škoda. Ale dá se jíst ty konopí.
Možná, možná Franta Švejda by nám to řekl.
No, no určitě. Tak já, já jednu dobu jsem-- nebo vlastně občas si dávám konopný protein, jo, je to supr věc.
Jasně, jasně, jasně, dávej.
Určitě to není takový, jako když pěstuješ mraky rajčat jako já.
A zase jako pokud by se konopí mělo produkovat na ten protein, tak samozřejmě se nepoužívá tady to indoor vypěstované konopí, protože to bude extrémně drahé. Ale používá se konopí jako doslova konopí, technické konopí- Aha. -zvenku, že jo.
Jo. Co mně pořád přijde jako těžší a těžší při tom pěstování je eliminace těch rizik, těch škůdců a těch chorob, jo, což je kapitola sama pro sebe.
Víme tady o latentním viru chmele, kterej je prostě všude.
Tak to, když se ptáš teda jak, jak to eliminovat tady ty rizika, tak především hygiena, jo, hygiena, hygiena toho pěstebního provozu a potom, ee, jako různé postupy, karanténa. Když si přinesu nový pěstební materiál- -mít ho v karanténě, otestovat si ho. Tady si přijedu po lédičku, udělám malou reklamu. Začínáme prodávat rakouské testy, kdy si od nás koupíte, ee, balíček nebo krabičku, ee, v tom je odběrní nádoba, odeberete vzorek, pošlete to, je tam, je tam i obálka s adresou, pošlete to do Rakouska a během pár dnů vám přijdou výsledky, jestli je to pozitivní nebo ne. A ty testy jsou na viroidy i na, i na obsah kanabinoidů. Jo, jo.
No, takže- To jsou takové jako postupy, jak eliminovat. Jako vždy je lepší prevence než ve chvíli, když už je tady- Problém tak a nemusí to být jenom virózy, můžou to být škůdci různí, můžou to být choroby. Takže prevence, prevence, prostě dodržovat hygienu jako v těch, v těch léčebných pěstinách je standard, že prostě nejdu ve svém oblečení, ale převlíkám se do, do, do nejenom plášťů, ale do, do jako těch celo takových chemických obleků.
Jasně, jasně.
A čistím si boty, nejdu tam jako ve své obuvi, jdu tam, jdu tam v přezůvkách. Je spousta věcí, jak tomu můžeš pomoct, nicméně vidíme to i v těch za-- vidíme to v těch velkých provozech docela často, že je tohle, je to větší problém, než to jako vypadá.
Napadá tě ještě něco, co jsme nenakousli? Nebo co bys chtěl ještě k tomu doradit? No, já nevím co.
Můžeš třeba říct webový stránky, jestli máte nebo něco takovýho? www.naaarden s dvěma a naaaarden tečka cz.
Tam se můžou lidi obrátit, když oni chtějí třeba.
To je ten velkoobchod, případně výstavba pěstírny, návrh pěstírny, případně konzultace a získání licence. A potom www.growmarket grow s dvojitým w market tečka cz. Tak to je, to je ten maloobchod.
Já pro jistotu ty linky ještě přidám ke komentáři nebo ne jako ke komentáři, ale k popisu téhle epizody Konopného podcastu, což je dneska už vlastně třetí epizoda, kterou tady na Konopexu natáčím.
Moc se mi to líbí, musím říct, tady ten setup. Je to i pro mě jako velmi příjemný tímhle tím způsobem získávat obsah pro ten podcast, což je super, protože já dělám hodně rozhovorů s lidma, třeba zvenku, jako ze zahraničí, a jsem rád, že dneska můžu udělat i jako víc rozhovorů s vámi, který jste tady jako lokálové. A je to super, že jsme tady vlastně na tý jedný, takový tý český konopný bářce, která se zatím potácí, i když v tom léčebným konopí nabrala, jako myslím si, docela výrazný směr. Uvidíme, co přinese budoucnost, protože ty podmínky pro pěstování konopí léčebnýho se v Evropě zlepšujou i v jinejch zemích. Tečka třeba Slovinsko docela tomu vykročilo napřed, takže uvidíme vlastně, jak se ty sítě rozprostřou po Evropě. Ale hlavně bychom potřebovali, aby trošku se uvolnily ty zákony kolem toho konopí, aby si lidi mohli svobodně vypěstovat konopí pro sebe, v ideálním případě aby si ho mohli jít koupit klidně do specializovaného obchodu. A víme se především hlavně teda o dospělých lidech.
Aby jsme byli schopni zabránit nebo aspoň eliminovat to, že nezletilí můžou užívat daleko horší věci v podstatě bez až takové kontroly. Protože když vidím děti na základce a kouří vaporizační tady ty peny, ty tabáky, já nevím, kdesi cosi před školou, tak mi to jako vadí prostě.
Ale- Jako ještě to je, no, jako nikotin je kapitola sama pro sebe, ale já se děsím.
Mám děti ve věku devět a dvanáct let a je spousta syntetických látek a infuzované květy a já se děsím toho, že jim někdo podá jointa s nějakou takovou syntetickou věcí. No jasně. A ono to může být, jako nechci tady, nechci tady malovat vrátka na zeď, ale stávají se případy, kdy opravdu jako lidi se dostanou do psychotických stavů nebo někdy dokonce i umřou. Takže já přeju naší společnosti Mhm. To, že se racionálně zreguluje konopí a podobné látky. Můžeme se bavit o psilocybinu, k terapeutickým účelům.
Po konopí nikdo ještě neumřel.
To je třeba jako- Po konopí, jako nikdo nikdo neumřel, neumřel na konopí.
A ty syntetický látky jsou opravdu nebezpečný. Jsou nebezpečný a člověk to nepozná.
Jestli je to, jestli je to přirozené konopí nebo, nebo jestli je to infuzovaný květ nebo v dnešní době vaporizéru vůbec nevíme, co v tom liquidu je. Takže já doufám, že společnost se tomu otevře, politici se tomu otevřou a že z toho budeme mít všichni užitek. Budeme mít zdravé děti, budeme mít zdravé rodiče a babičky a nikdo nebude zbytečně perzekvovaný a popotahovaný za to, že si vypěstoval pár rostlin konopí. Přesně tak. Přesně tak.
Já v to taky věřím. A s tímhle ten náš rozhovor asi uzavřeme. Díky, že sis udělal čas, že jsme si mohli posedět a pokecat taky tak, aby to slyšel i někdo jinej.
Nejenom, nejenom my.
Já doufám, že se vám tenhle díl Konopného podcastu líbil. Pokud k němu máte nějaký poznámky nebo dotazy, tak to klidně pište. Všechny odkazy zase jsou v komentáři. Jinak navštivte www.pěstovat.cz, kde najdete taky kontakty a starší díly Konopného podcastu. Dejte o Konopném podcastu vědět taky svým kamarádům, známým, rodičům, babičkám, dědečkům, ať si taky poslechnou něco o tady tý úžasný bylině, která lidstvo už provází tisíce let. No a myslím, že ještě pár tisíc let snad tady lidstvo vydrží, aby mohlo, mělo konopí takovýho pěknýho společníka.
Vyražte na Konopex, jestli už to letos nestihnete a vyšel tenhle díl až po něm, tak si udělejte čas určitě příští rok. No a mějte se všichni krásně a já ti ještě jednou, Tomáši, děkuju a my se určitě uvidíme.
Já ti taky děkuju, Jose, za pozvání. Skvěle jsem si pokecal.
A taky ti chci poděkovat za práci, kterou přinášíš tady jako konopí v České republice. A ne jenom v ČR. Máš několik překladů v zahraničí. Tvoje knihy se velice dobře prodávají i v zahraničí, takže děkuji za to, že popularizuješ konopí, že to téma otevíráš a že si zveš do podcastu třeba i zajímavější hosty, než jsem já. Díky moc.
Hele, díky ti moc.
Jsem rád, jsem rád, když někdo tu práci ocení, ale musím říct, že mě to baví, že bych to určitě neměnil.
Měj se krásně, čau.
A vy taky.