Stačí vám 100 gramů? Spotřeba, pěstování a cena za gram.

V minulé epizodě jsem shrnul novelu trestního zákona týkající se konopí a přiznám se, že jsem ani zdaleka nečekal tak velkou odezvu. Pokračuji tedy v tématu a v téhle epizodě shrnuji, jak vlastně těch 100 gramů vypadá, kolik konopí potřebuje běžný uživatel a jak si ho vypěstovat, bez rizika porušení zákona. Podíváme se na pěstování venku i pod umělým osvětlením, automatické i krátkodenní odrůdy i možnosti, jak zajistit legální zásobu po celý rok. Pokud by vás zajímala celá novela trestního zákoníku upravující nejen pěstování a držení konopí, tak ji najdete tady. 

V 79. epizodě Konopného podcastu se dozvíte

• Jestli je 100 gramů hodně, nebo málo.
• Na jak dlouho takové množství vydrží.
• Jak je možné si konopí pěstovat a nepřekročit povolený limit
• Na kolik takové domácí konopí přijde.
• Jak mít legální zásobu po celý rok.

Strojový přepis epizody

V minulé epizodě jsem shrnul novelu trestního zákona týkající se konopí a přiznám se, že jsem ani zdaleka nečekal tak velkou odezvu. Já vám děkuju za všechny komentáře a příspěvky do diskuze a taky vítám všechny nové sledující. I tentokrát budu v tématu volně pokračovat. Podíváme se na to, jestli sto gramů je málo nebo hodně, jak je možný si konopí pěstovat a nepřekročit přitom povolený limit. A nakolik takové domácí konopí přijde? Jdeme na to.

Od prvního ledna 2026 si může v České republice každá osoba starší dvaceti jedna let legálně pěstovat pro vlastní potřebu až tři rostliny konopí a doma přichovávat až sto gramů suchého konopného květu. Já jsem to podrobněji rozebíral v sedmdesáté osmé epizodě konopného podcastu, takže pokud vás zajímají podrobnosti nové legislativy, tak určitě si ho poslechněte. Většina z vás si asi sto gramů konopí dokáže představit, ale pokud ne, tak vám řeknu, že sto gramů konopí se vejde do nádoby o objemu zhruba jeden až dva litry. Záleží hodně na tom, jak tvrdý jsou jednotlivý ty květy.

Konopí pěstováno venku má většinou ty květy, ty paličky řidší, takže objem těch sto gramů může být větší. Naopak konopí pěstované pod umělým osvětlením mívá paličky hustější a těžší. Není to ale pravidlo. Záleží na mnoha faktorech, na odrůdě, na způsobu pěstování, klimatických podmínkách a samozřejmě i zkušennosti každého pěstitele. Každopádně těch sto gramů naplní zhruba tu jeden až dva litry velkou nádobu.

Jeden gram kvalitního konopí je velký zhruba jako velká ostružina nebo taková menší jahoda. A celou dobu mluvím o sušených konopných květech bez další úpravy. Objem konopí je totiž možný výrazně zmenšit, třeba lisováním anebo vakuováním v plastových sáčcích. Potom se vám ten objem zmenší o polovinu, někdy i více. Ty paličky jsou potom tvrdší anebo už ztratí strukturu těch jednotlivých palic a už je to taková cihlička, z které potom už se odlamují ty jednotlivé květy, ale už třeba se odlomí jenom kus toho květu.

Záleží, jak intenzivně to lisujete nebo vakuujete. V komentářích k minulé epizodě se hodně mluvilo o tom, kolik konopí vlastně běžný uživatel potřebuje. Někteří psali, že sto gramů na rok je až až. Jiní zase naznačovali, že by jim sto gramů nevyšlo pomalu ani na měsíc. Kolik je tedy normální konzumovat konopí?

Tak normální je nekouřit, normální je nepít alkohol, ale každý nebo ne každý, ale spoustu lidí něco užívá. Dalo by se říct, že normální ani nepít kávu, ale každý... je spousta lidí, kteří, kteří mají rádi a kteří pijou. Existuje každopádně nějaká hranice, kterou ještě můžeme považovat za rozumný užívání a kdy se vlastně užívání konopí mění na ryze závislostní chování? To je určitě téma na dlouhý povídání a já se k tomu ještě určitě vrátím v některé z dalších epizod konopného podcastu. A možná si k tomu pozvu nějakého odborníka na adiktologii nebo nějakého hosta, který se v tom vyzná a má více zkušeností než já.

Uživatele konopí podle mě můžeme rozdělit do čtyř základních skupin. První a samostatně stojící jsou konopní pacienti. Jejich denní spotřeba se výrazně liší v závislosti na chorobě. Nejenom, uhm, spotřeba, ale hlavně potřeba. Může to být od zlomku gramu do desítek gramů denně.

To v případě užívání extraktů a silných koncentrátů, které jsou v některých případech opravdu efektivní. Ale je to, je to náročná léčba a vyžaduje opravdu velké množství materiálu, vysoké dávky THC. Pacienti si dneska můžou konopí obstarat v lékárně, ale třeba ty extrakty si v lékárně pořídit nemůžou. A když potřebují větší množství, tak to není vždycky tak jednoduché se k němu dostat ani v té lékárně, protože musí dostat speciální předpis. Ale pro pacienty bude samopěstování taky řešením, eeeh, jak tu svoji léčbu nebo to své konopí pro léčbu získat.

Já musím říct, že zrovna u téhle skupiny jsem čekal zrušení limitu pro pěstování i uchovávání, protože v některých případech může být samopěstování nejlepší volbou i z hlediska nákladů na tu léčbu a i z hlediska účinku. Já sám mám s konopím, ehm, z léčebného pohledu nebo jak používání konopí pro léčebné účely nějakou zkušenost a musím říct, že mně vyhovovala třeba konkrétní nějaká odrůda a, eh, byl jsem rád, že jsem se k ní mohl dostat. Druhou skupinou jsou občasní uživatelé. Ti konopí užívají pouze několikrát za rok a vystačí si přibližně s méně než třiceti gramy konopí na rok. To jsou lidi, kteří si občas zakouří nebo dají nějakou jinou formu toho konopí, třeba v nějakém pečivu nebo v nápojích.

Eh, to dělají většinou s přáteli nebo na nějaké akci, ale běžně to konopí nevyhledávají. Nehledají každý večer konopí v jakékoliv formě. Pro tuhle skupinu uživatelů je samopěstování v podstatě zbytečný. Je to obtížný, je to nákladný. Tyhle lidi si konopí v případě potřeby seženou většinou na černém trhu.

A pokud by bylo konopí pro rekreační užívání dostupné ve specializovaných obchodech, tak by to bylo pro tuhle skupinu vlastně ideální řešení. To jsou lidi, kteří opravdu nepotřebují žádné stovky gramů ani za rok a neřeší asi, kolik u sebe můžou mít, protože potřebují tu a tam něco do vaporizéru nebo pro jinou formu užívání. Třetí skupina, tak jak já si uživatele dělím, jsou takoví pravidelní uživatelé a myslím, že je takhle nedělím jenom já. Ale, eh, řekněme, jsou to pravidelní uživatelé, kteří konzumují konopí stejně jako velká část zejména naší společnosti alkohol. Nejde o žádné problémové uživatele, žádné lidi, kteří byste viděli, eh, že nepracují, někde posedávají a jejich jedinou starostí je, jak si dát dalšího jointa.

Ale jsou to lidi, který si z různých důvodů vybrali konopí jako vhodný prostředek pro relaxaci, pro uvolnění, pro zábavu. Někteří zastánci legalizace konopí často přirovnávají, ehm, takovéto užívání konopí k pití vína. Stejně jako se považuje za normální dát si skleničku vína nebo pivo, tak by se mělo považovat i vykouření ekvivalentu třeba jednoho dvou jointů denně zhruba na stejné úrovni. Já, když vezmu v potaz, že z jednoho gramu uděláte obvykle dva až tři jointy, tak se dá říct, že sto gramů vystačí na nějakých dvěstě až třista dnů. Takže, eh, lidi, tahle skupina, lidé, kteří konzumují konopí místo alkoholu a podle mě v rozumné míře, potřebují maximálně dvě stě padesát gramů na rok.

A to už je v tom započtená taková rezerva pro dny s vyšší konzumací, jako jsou nějaký večírky, oslavy, festivaly a tak dále. I kdyby se to vyšplhalo na tři sta gramů za rok, spotřeba tady té skupiny, tak si myslím, že je to relativně v pořádku a je to, eh, poměrně snadno, se to dá pokrýt tím samopěstováním. Čtvrtou skupinou jsou intenzivní uživatelé, kteří v průměru spotřebují denně jeden gram a více a jejich spotřeba se tedy dostává na nějakých tři sta šedesát a více gramů za rok. Někomu se tohle může zdát jako moc, tak je třeba si říct, že málo to rozhodně není. Ale na druhou stranu, když se zamyslíte, kolik lidí denně nadužívá alkohol, tak konopí se zdá být vhodnou a méně škodlivou alternativou.

Neberte to samozřejmě jako nějaký doporučení, abyste, pokud máte problém s alkoholem, abyste začali užívat konopí. Může to být nějaká cesta, rozhodně pod dohledem odborníka, ale rozhodně neříkej-- nechci říct, že kouření není škodlivý. Užívání, užívání konopí a alkoholu má spoustu zdravotních rizik a myslím si, že v obou případech platí, a ne jenom u těchto látek, že všeho s mírou. Pokud konopí užíváte pravidelně, zkuste někdy na dva nebo čtyři týdny vysadit a uvidíte sami, že čím těžší to pro vás bude, tím víc byste se možná mohli zamyslet nad omezením tý, eh, spotřeby. Ale předpokládám, že jste všichni dospělí a dovedete sami rozhodovat sami za sebe a sami víte, co je pro vás nejlepší.

Každopádně mimo některých specifických skupin pacientů si každá z těch vyjmenovaných skupin může vystačit s konopím, které si vypěstuje sama a zároveň se držet v mezích novely toho trestního zákoníku, která vejde v platnost prvního ledna dva tisíce dvacet šest. Pojďme se podívat na způsoby a varianty toho, jak si můžete, nebo všichni zájemci mohou to konopí vypěstovat. Všichni oprávnění, teda ti, kteří budou starší jednadvaceti let v době, kdy ta novela začne platit a budou bydlet ve svém nebo v pronajatém, eh, bytě. Nejsnazší a nejlevnější cestou k vlastnímu konopí je jednoznačně pěstování venku pod sluncem. Můžete tak pěstovat dva typy odrůd.

Jsou to krátkodenní, které začnou kvést na začátku srpna a sklizeň přichází na podzim, řekněme od konce září do konce listopadu. Tyhle odrůdy se sejí na jaře a za svůj vegetační cyklus dokážou vyrůst do hodně velkých rozměrů. Nejlepší je pěstovat tyhle odrůdy na záhonu, ale podle mých zkušeností je potom sklizeň vždy vysoko nad těch zákonných sto gramů. A to i jenom třeba na jedné jedině, jediné rostlině můžete mít klidně tisíc gramů. Někdo se ptá, proč musí někdo pěstovat tolik, ale ono, ono to pěstování je svým způsobem i nějaké hobby, nějaká zábava a není nutně, Neplatí, že když někdo má na zahradě v záhonu zasazenou kytku nebo dvě kytky, na kterých je dohromady dva tisíce gramů, když by to potom případně usušil, tak ono to není tak, že ten člověk to potřebuje, ale třeba udělá radost ta rostlina a nějakým způsobem zpracuje to konopí i jinak.

Takže není to tak, že každý, kdo má na zahradě dvě velké vzrostlé kytky, nutně musí být nějaký distributor, protože ty to dělají většinou úplně jinak. Odrůdu můžete snížit tím, že tady ty rostliny, Tady ty krátkodenní odrůdy pěstujete v květináčích, který bude menší, řekněme okolo patnácti, maximálně dvaceti litrů a můžete snížit úrodu i tím, že zasadíte, zasajete třeba až na konci června. Potom vám ty rostliny nevyrostou tolik a máte reálnou šanci, že na nich nebude tak masivní úroda. Nevýhodou je, že při pěstování v tom květináči musíte být trochu preciznější při hnojení a taky musíte zajistit pravidelné zavlažování. Oni ty rostliny pěstované na záhonu jsou tolerantnější, proto to hodně lidí taky tak dělá.

Jsou tolerantnější k přelití, k nedostatku vláhy. V té zemině je vždycky třeba ještě nějaká zásoba nebo vydrží tam delší dobu zásoba vody. Takže když třeba odjedete na pár dnů pryč a nebude, bude sucho, tak ta rostlina má ještě kde nějakou tu vláhu vzít, zatímco v tom květináči, tam ta vláha dojde rychle a ty kytky jednoduše uvadnou. Stejně tak jsou tolerantnější ty kytky v záhonu k mírnému přehnojení nebo dočasnému nedostatku živin. Při tom mírném přehnojení se to pořád ještě může v té země lépe rozprostřít, ty živiny, a při nějakým dočasným nedostatku živin zase ta rostlina může těmi kořeny si sáhnout, eh, obrazně řečeno, po nějakých živinách, které jsou hlouběji v té zemi nebo v té zemi už jsou obsažené.

V květináči se tyhle pěstební nedostatky, jako nedostatek hnojení, nadbytek hnojení, eh, nedostatek závlahy, nadbytek závlahy projevují mnohem, mnohem rychleji. Omezit úrodu můžete taky odstraňováním některých bočních výhonků tak, aby rostlina měla, řekněme maximálně deset, osm nebo deset větví. Záleží, jak jí máte samozřejmě vysokou. Další variantou jsou při venkovním pěstování fotoperiodicky neutrální odrůdy, kterým se běžně říká automatické odrůdy samokvetoucí odrůdy, a to jsou vlastně odrůdy, které začínají kvést bez ohledu na délku dne, zhruba třetí týden od zasetí a ke sklizni dozrají obvykle nejpozději tři měsíce od zasetí. Když tedy zasete na začátku května, sklízíte většinou v druhé polovině července, takže je to poměrně rychlý vegetativní cyklus.

Automaty se dají také pěstovat v květináči na záhonu, ale ten rozdíl v úrodě už tam nebývá tak velký. Při pěstování ve zhruba patnáctilitrovém květináči se ta úroda obvykle pohybuje mezi třiceti a sto třiceti gramy na jedné rostlině a, eh, rostliny mají výšku, řekněme okolo sto dvaceti centimetrů. To jsou takové běžné kytky. Samozřejmě se může stát, že u některých rostlin může dojít k extrému, ať na jednu nebo druhou stranu. Rychlé dozrávání a kompaktní velikost jsou velkou výhodou těch automatů.

Na druhou stranu neodpouštějí větší pěstitelské chyby. Takže tady ty automaty, jakmile jsou vystavené nějakému stresu, ať už třeba z nedostatku vláhy, živin anebo zastřiháváním nebo odstraňováním nějakých výhonků, tak ty automaty zarazí svůj růst a chvilku trvá, než se z toho vzpamatují. A vzhledem ke krátkému životnímu cyklu těchhle odrůd, tak může takováhle stresová epizodka výrazně snížit kvalitu i množství té sklizně. Klasické krátkodenní odrůdy s vyšším podílem THC dorůstají v našich podmínkách nejčastěji výšky okolo dvou metrů. Můžou být i dva a půl metru, ale ty vysoké třímetrové rostliny, které někde někomu visí přes plot zahrady, jsou většinou méně potentní odrůdy, které jsou vhodné spíš na technické zpracování.

Ale samozřejmě i tady mohou být výjimky. Ale obecně většinou ty hodně vysoké, eh, rostliny buď u nás nedozrávají dobře anebo jsou to většinou odrůdy, které mají menší obsah THC. Jsou to většinou technické odrůdy, které jsou pěstované třeba i na vlákno. Ale říkám, jsou-sou i výjimky. Nedá se to takhle generalizovat.

Jak nejlíp pěstovat konopí pod sluncem, se dočtete mimo jiné v mojí knížečce Jak pěstovat outdoor aneb konopí na zahrádce, kde se dozvíte taky o tom hnojení, výběru správného pěstebního substrátu, výběru místa, organickým pěstováním a samozřejmě i o těch zmíněných automatických a krátkodenních odrůdách. Ta knížečka stojí dvěstě osmdesát korun a koupíte ji buď u mě na webu, nebo v každým dobrým knihkupectví. Ono třeba na to hnojení se ptá hodně lidí a já říkám, že nejlepší je používat substráty a hnojiva přímo na konopí. Když budete pěstovat v patnáctilitrovém květináči, vyjde vás zemina a hnojení jedné automatické rostliny maximálně na dvě stě korun, spíš méně. Kdybyste sklidili padesát gramů, tak potom vás ten gram vyjde na čtyři koruny, ale když se zadaří, tak se s cenou lehce dostanete pod dvě koruny.

To je u automatů. U těch krátkodenních odrůd, kterým někdy se říká taky fotoperiody, fotoperiodicky senzitivní, eh, mohou být náklady, ehm, lehce vyšší na to pěstování, protože rostou delší dobu. Musíte je trošku víc hnojit, delší dobu je hnojíte, ale tohle je bohatě vyváženo tou úrodou a tam se s cenou za gram konopí dostanete hravě pod korunu. Eh, nesmíte do toho samozřejmě počítat čas, který pěstováním strávíte. I když nechci říct, že by pěstování venku nějak významně ukrojilo kus vašeho volného času, ale samo to také nevyroste.

Při nejmenším musíte ty rostliny zalévat, občas pohnojit a zkontrolovat, jestli na nich třeba není nějaký škůdce, nějaká choroba, nebo jestli nemají nějaké nedostatky. Každopádně ty krátkodenní odrůdy, pokud u nich najdete nějaký nedostatek a budete ho řešit, třeba budou málo pohnojené nebo tam bude nějaký škůdce, tak jejich schopnost se znovu nastartovat a pokračovat v tom vývoji je větší než u těch automatů, protože třeba předtím, než začnou tvořit květy a napadne je třeba nějaký škůdce nebo nějaká choroba, vy to ošetříte, tak ty rostliny mají ještě čas, aby se z toho vzpamatovaly a mají ještě spoustu času na růst. Jak to ale udělat, když potřebujete na celý rok zásobu větší než těch povolených sto gramů? Při pěstování automatických odrůd můžete úrodu rozfázovat. Sít můžete od dubna zhruba do poloviny července, takže od dubna do poloviny července, můžete začínat vlastně nové pěstební cykly, takže můžete udělat minimálně dvě sklizně za léto.

Než první úrodu spotřebujete, můžete sklízet další. Pro dubnový výsev je teda každopádně používat nějaký skleník nebo na noc ty rostliny sklízet někam do tepla, protože v dubnu přece jenom noční teploty můžou být ještě hodně nízký a není ani divný, když mrzne, jo. Takže tam je při tom brzkým startu je rozhodně lepší pamatovat na to a sledovat, jaký jsou, jaký jsou teploty, třeba ty rostliny nechat vevnitř, nedat je ven, když vím, že venku bude třeba jenom sedm stupňů. Já teda jenom ještě shrnu, že teda při pěstování krátkodenních odrůd, eh, vyprodukuje jedna rostlina obvykle více, než je ten povolený limit. V případě automatických odrůd je větší šance, že se do toho limitu vejdete.

A samozřejmě jsou otázky, co udělat s tou nadbytečnou úrodou? Tak nejlepší je hned po sklizni ji nějakým způsobem zlikvidovat, protože když konopí usušíte, budete mít do dvou set gramů sušiny, pohybujete se v rámci přestupku, nad dvou set gramů už ale pácháte trestný čin a to určitě nechcete a určitě bych vám to nedoporučoval. Jestli vás zajímají podrobnější informace o tom pěstování, tak můžete poslechnout taky nějaké starší díly konopného podcastu, kde jsem se věnoval pěstování indoor i outdoor a různým aspektům i těm fotoperiodickým i automatickým odrůdám. Takže si prolistujte nějaké starší díly a můžete si poslechnout nějaké další informace. Najdete konopný podcast ve všech podcastových aplikacích a na YouTube, tam to máte i s obrazem, takže se můžete podívat, jak pěkně se tady na vás usmívám.

Pěstování venku je super, ale pokud vám nevystačí sto gramů od října do července, protože dejme tomu, že poslední sklizeň je v říjnu a první sklizeň je v červenci, tak to můžete vyřešit pěstováním pod umělým osvětlením. Tímhle způsobem můžete udělat čtyři až pět sklizní za rok. Je dobrý teda říct, že ta novela trestního zákoníku říká, že každá osoba starší dvaceti jedna let může pěstovat tři rostliny a doma mít až sto gramů sušiny. Do dvou set gramů je se stále jedná o přestupek, za který můžete dostat pokutu, od dvou set gramů, je to ten trestný čin. Už jsem to opakoval několikrát.

Z toho plyne, že můžete bez obav pěstovat tři rostliny a zároveň mít doma těch sto gramů zcela legálně. Technicky vzato, kdybyste měli sto gramů, spotřebovali z toho pět gramů, tak v tu chvíli si můžete dosušit, řekněme, dalších pět gramů. Nelze ale-- nebo není úplně dobrý, dělat to tak, že odebírám z jedné rostliny, vždycky si nasuším něco a tu rostlinu nechám růst dál, protože ta rostlina má nějakou fázi optimální zralosti, a když ji nechám přezrát, tak už tam probíhají nějaké degradační procesy. Už ta rostlina taky začíná žloutnout a nemůžu vlastně rostlinu v optimální fázi zralosti udržet měsíc. Ta doba, kdy je kraj ideální na sklizeň, je většinou v rámci jednoho týdne.

Maximálně bychom mohli říct třeba týdnů dvou, když už bychom začali sklízet některé, některé květy, které dozrávají přirozeně o něco dřív než jiné. Každopádně, mít doma jednu rostlinu a, řekněme, každý týden si usušit pět, deset gramů, to není úplně možné. Já musím říct, že za celou svoji profesionální kariéru zaměřuju na to, jak při pěstování docílit co největší efektivity, to znamená vypěstovat co největší množství kvalitního konopí, ať už se jednalo o CBD nebo léčebné konopí, s co nejmenšími náklady. Vzhledem k povolenému limitu-- k povolenému limitu se ale v případě domácích pěstitelů najednou to zadání zásadně mění, protože jde najednou o to, jak vypěstovat pod umělým osvětlením jenom sto gramů kvalitního konopí a navíc co nejnižšími náklady. Ona z ekonomického hlediska je snaha získat menší množství daleko míň efektivní a finanční náklady na vypěstovaný gram rostou.

Nehledě na to, že samozřejmě takovýhle postup není ani příliš ekologický. V každém případě musíme pracovat s tím, co je, a je dobře, že je aspoň to, co je. To je třeba si taky přiznat. Na vypěstování sto gramů úrody stačí úplně bohatě prostor šedesátkrát šedesátkrát sto osmdesát nebo dvě stě centimetrů. Někdo pěstuje i v menších nižších prostorech.

Je to taky varianta, já s tím jsem se nikdy moc nevěnoval, takže si myslím, že je dobré, když v té, v tom pěstebním prostoru se člověk může trošku pohybovat, naklonit se nad rostliny, trošku to tam shlédnout. Když je ten prostor potom vysoký osmdesát centimetrů, už je ten pohyb člověka tam takový mizerný, ale dá se i v takhle nízkých samozřejmě vypěstovat do toho limitu těch sto gramů. Každopádně ten prostor... V tom prostoru je třeba zajistit stabilní klimatické podmínky a nezávislý režim střídání světla a tmy, aby to mělo samostatný, samostatný denní režim. Na trhu je spousta pěstebních sestav tohohle rozměru, který obsahují osvětlení, ventilaci, pachový filtr, protože při pěstování konopí se... vzniká nějaký pach a taky to zahrnuje většinou zavlažovací systém, ať už jsou to třeba květináče pro ruční závlahu anebo nějaký automatický zavlažovací systém.

Tyhle systémy stojí od těch nejmenších po, řekněme, takové pokročilejší je pět až patnáct tisíc. Taky záleží na kvalitě toho vnitřního vybavení. Některé osvětlení je levnější, některé dražší. Na pěstební ploše, která bude o kousek větší, bude mít osmdesátkrát osmdesátkrát zase ta výška sto osmdesát nebo dvě stě centimetrů, můžete při každý sklizni udělat průměrně dvě stě až tři sta gramů. Možná někdo začne říkat, že udělá mnohem víc, někdo, že tolik nikdy neudělal.

Řekněme, že průměrně je to něco, co průměrný zdatný zahradník může zvládnout. A na pěstební ploše stokrát stokrát sto osmdesát nebo dvě stě centimetrů nejčastěji sklidíte ze tří rostlin tři sta až šest set gramů. A zkušení pěstitelé s dobrým vybavením se specifickým pěstebním postupem se můžou dostat až k jednomu kilogramu a i trochu víc, ale takovou úrodu rozhodně nelze považovat za standard. Hodně se mluví o tom, kolik stojí vypěstovat gram konopí pod umělým osvětlením. A ono to zase souvisí s tím, kolik toho tam může opravdu vypěstovat.

Záleží taky, jestli počítáme jenom provozní náklady, což někdo počítá jenom provozní náklady, nebo i náklady na pořízení. Správně bychom samozřejmě měli započítat oboje, ale určitě je zajímavé znát i samotné provozní náklady, protože pokud si koupíte kvalitní vybavení, tak vám bude sloužit několik let a ty pořizovací náklady se do toho úplně rozpustí. Když sečteme vstupní investici, provozní náklady, tak bude cena samozřejmě vypěstovaného gramu klesat s každou tou další sklizní. Jak jsem říkal, prostě se to do toho rozpustí. Ale pojďme si dát jeden malý příklad, praktický.

Ty nejlevnější pěstební sety s osvětlením a vybavením o ploše osmdesátkrát osmdesát centimetrů v různé výšce, řekněme zase metr osmdesát nebo dva metry, vycházejí zhruba na deset tisíc korun. Já jsem zvolil tu střední zmiňovanou velikost jenom proto, abych se dobral průměrné ceny gramu konopí v takovém případě. V takovymhle pěstebním prostoru použijete pro pěstování přibližně dvěstěwattový světelný zdroj, můžete zase slabší, silnější. Vybral jsem dvěstěwattový. K tomu je třeba připočítat dalších dvěstě wattů z potřeby pro vzduchotechniku a další elektroniku.

To je docela běžný způsob hrubého předpokladu spotřeby elektřiny, protože tam potřebujete nějakou ventilaci, někdy potřebujete odvlhčit, někdy zvlhčit. Jsou-- všechny ty přístroje nějakou spotřebu mají, ale dá se to dělat jenom s ventilátorem, který zase potom běží častěji. To přidat si k osvětlení stejný, stejnou spotřebu ještě dalšího sporče všech dalších spotřebičů je docela fér a docela spolehlivý, eh, způsob, jak získat přesn-poměrně přesný předpoklad spotřeby elektřiny. Eh, pěstební cyklus trvá zhruba dva a půl měsíce a vyžaduje přibližně tisíc hodin svícení. To je u klasických odrůd, myslím, že u automatů je to o něco víc, tam je to dvanáct set hodin, ale zase potřebujete slabší světlo, takže ten výkon ve finále, nebo ta spotřeba elektřiny se vyrovná.

Zkrátka a dobře, eh, pěstební cyklus vyžaduje zhruba tisíc hodin svícení a tisíc osm set hodin práce, to je vzduchotechniky, protože ta většinou běží, i když jsou světla vypnutá. Osvětlení v tomhle případě spotřebuje dvě stě kilowatthodin a vzduchotechnika tři sta šedesát. Při průměrné ceně sedm korun za kilowatthodinu to dělá tři tisíce devět set dvacet korun za jednu sklizeň. Náklady na hnojiva a pěstební substrát by se měly vejít do pěti set korun, a i kdyby do tisíce, takže dohromady v tomto případě udělají provozní náklady na jednu sklizeň čtyři tisíce čtyři sta dvacet. Počítal jsem to s tou pěti stovkou a pod dvěma sty watty osvětlení byste mohli sklidit průměrně dvě stě gramů.

Zase můžete i čtyři sta, ale bavíme se o nějakém průměru, o tom, co se člověku třeba povede spolehlivě. Když bude víc, bude víc, ale vy stejně nemůžete víc sklízet, že ano? Provozní náklady každopádně v tomto případě dělají dvacet dva korun na gram a náklady při první sklizni, teda se započtením i toho pořízení toho vybavení, tak v tomto modelovém případě by vás při první sklizni vyšel gram na sedmdesát dva korun, při té sklizni, kterou jsem zmiňoval, těch dvou set gramů. U druhé už by to bylo ale jenom čtyřicet sedm korun za gram a při třetí už by to bylo třicet osm korun za gram. Vypěstování gramu konopí pod tím umělým osvětlením je teda řádově dražší než při pěstování venku.

Ale to konopí má vyšší kvalitu a můžete se zásobit kdykoliv v průběhu roku a navíc můžete mít vždycky přibližně stejnou kvalitu. Ta kvalita venku vypěstovaného konopí výrazně závisí na počasí, takže při stejném pěstebním postupu můžete mít jeden rok výbornou kvalitu a další rok to může být bída. Dá se samozřejmě pěstovat tak, že si budete pěstovat jednu kytku, na tý vypěstujete, řeknu čtyřicet gramů, možná padesát. Sklidíte, máte prostě, kolik potřebujete, můžete za nějaký čas si vypěstovat znovu další kytku a takhle se pořád zásobit. Záleží na té spotřebě.

Záleží, do které z těch skupin, které jsem na začátku jmenoval, můžete patřit. Sečteno podtrženo, i pod tím umělým osvětlením můžete pěstovat jak krátkodenní, tak automatické odrůdy, ale stále, st- snáze se vám bude dosahovat sklizně, která bude odpovídat tomu povolenému množství, nebo bude ještě v oblasti přestupku, protože pod umělým osvětlením rostlinu, na které bude kilo, budete pěstovat, eh, velmi dlouho a většinou se to nedělá. Eh, to znamená, že uvnitř při tom pěstování pod umělým osvětlením, eh, se můžete snáze dostat, držet u těch sto gramů anebo maximálně se držet ještě v té oblasti přestupku, což znamená dvě stě gramů na osobu starší dvaceti jedna let. Podrobnější, ale jednoduché pěstební techniky proto, abyste zabránili výraznému překročení povoleného limitu pěstování, vám povím v některým z dalších dílů eh, Konopného podcastu. A pokud vás zajímá pěstování, tak se můžete přihlásit do on-line kurzu Pěstování konopí.

V lednu začnu svůj vlastní pěstební cyklus pod umělým osvětlením, který bude zaměřený na pěstování právě v rámci nastavených pravidel. Eh, můžete u toho být i vy. Jděte na www.pestovat.cz/kurzy a vyberte si online kurz naživo, kde právě se budeme věnovat tomu pěstování a bude to probíhat opravdu naživo, že můžeme společně začít pěstovat v jednu chvíli a vidět, jak se to komu vyvíjí. Ten kurz bude mít šestnáct lekcí a kromě zmíněného pěstebního cyklu se v něm dozvíte spoustu užitečných věcí o pěstování konopí. Každá ta část je z přednášky a praktické ukázky.

Části tohohle pěstebního cyklu začínajícího v lednu budou puš-- budu pouštět do éteru i zdarma, takže si každej přijde na svý. Registraci k přístupu pustím už během podzimu, celkově k tomu chystám už nějaké další informace a podrobnosti a vy se o nich určitě dozvíte. Kdyby se vám nechtělo čekat na kurz naživo, tak můžete absolvovat videokurz, který je dostupný ihned a zase ho najdete na mým webu. Tak jestli jste neměli představu o tom, jak vypadá sto gramů, jak dlouho komu můžou vydržet a jak se pěstovat, tak doufám, že jste teďka o něco chytřejší. Zkušení pěstitelé a uživatelé mi asi ve většině věcí dají za pravdu.

V každým případě můžete svůj názor napsat do komentářů. V rámci možností se pokouším reagovat a na všechny odpovídat. A nebude tomu jinak ani u této epizody. To je za mě všechno v této sedmdesáté deváté epizodě. Nezapomeňte odebírat Konopný podcast ve svých oblíbených podcastových aplikacích.

Sledujte můj youtubeový kanál a zůstaňte v kontaktu i na sociálních sítích, protože občas tam hodím nějakou soutěž o zajímavé ceny. Mějte se krásně, važte si sami sebe i lidi, kteří jsou kolem vás. A těším se s váma na viděnou. Ahoj.