Pět nutností pro domácí pěstování

Domácí pěstování konopí je pro mnoho lidí hlavně milovaný koníček. Pohled na prosperující a zdravé rostliny udělá člověku opravdu radost. Abyste se ale mohli takovým pohledem potěšit, musíte si nejprve nejprve pěstírnu sestavit a správně vybavit. Přestože je k dispozici skoro nekonečné množství vychytávek, kterými můžete pěstírnu vybavit, jde to i jednoduše. A jednoduchou cestu bych rád doporučil každému, kdo chce pěstování konopí pod umělým osvětlení vyzkoušet. Poslechněte si jak začít a co si připravit pro váš první pěstební cyklus.

V 81. epizodě se dozvíte

• Jaké jednoduše vybrat a sestavit pěstební prostor
• Které osvětlení pro pěstování zvolit
• Proč a jak pěstírnu větrat
• O minerální a organické výživě
• Podle čeho vybrat správnou odrůdu

Přepis epizody

V minulé epizodě jsem říkal, že pěstování nemusí být velká věda, a že ho zvládne skoro každý. A jelikož letní sezóna končí a legalizace domácího pěstování je za rohem, tak se podíváme na to, co člověk potřebuje pro pěstování pod umělým osvětlením. Čtěte až do konce.

Než přistoupím k tomu, jaké konkrétní věci člověk pro pěstování pod umělým osvětlením potřebuje, musím vám připomenout, že 22. ledna 2026 rozběhnu vlastní pěstební cyklus, kde se mnou budete moci sledovat vše od sestavení a vybavení pěstebního prostoru, přes pěstování až po sklizeň a sušení. Ti z vás, kteří mají chuť se přidat a rozjet pěstební cyklus ve stejnou dobu a se stejným nebo podobným pěstebním vybavením, se mohou přihlásit do online kurzu naživo, který začíná právě toho 22.ledna a kde budeme každý týden nejen sledovat společný pokrok, ale v 16 lekcích se také dozvíte podrobnější informace o pěstování, které vám pomohou docílit kvalitnější úrody.

Na kurzy je stále 50% sleva, takže neváhejte, tahle investice se vám násobně vrátí. Už v 82. nebo 83. epizodě vám ukážu, v jakém pěstební sestavě budu pěstovat, a také co budu pěstovat a také chystám epizodu, ve které celý kurz ještě lépe představím. Takže pokud se chystáte začít v lednu legálně pěstovat, bedlivě sledujte Konopný podcast a také můj YouTube kanál, kde můžete některé věci, o kterých tady mluvím i vidět.

Prostor

Teď už ale k tématu. Co člověk k pěstování pod umělým osvětlením potřebuje? Už v předchozích epizodách jsem jako jednu ze základních potřeb jmenoval prostor, a také jsem říkal, že pro daný účel se hodí prostor o minimálních ploše 60x60 cm a výškou alespoň 120 cm. Také jsem říkal, že výška 180-200 cm je ještě praktičtější. Pro tři legální rostliny, ze kterých byste měli sklidit maximálně 100 gramů nebudete potřebovat plochu větší než 120x120 cm, to v případě, že byste svoji pěstírnu chtěli vylepšit o pokročilejší automatický zavlažovací systém a třeba odvlhčovač.

Aby se vám vše do pěstebního prostoru vešlo, je lepší mít ho o něco větší, než je místo pro rostliny. Když je prostor dostatečně vysoký, dají se některé věci umístit nad rostliny, ale třeba s odvlhčovačem to je složitější. Na druhou stranu většina začínajících pěstitelů odvlhčovač nepoužívá a je možné se bez něj obejít. Pro pěstování můžete použít třeba nějakou spíž, volnou skříň nebo si koupit pěstební stan, kterých je na výběr velké množství velikostí. Pro základní setup bude stačit plocha 60x60, 80x80 nebo 100x100 cm.

Většina pěstebních stanů má čtvercovou základnu. Jsou ale i stany, které mají plochu třeba 120x60 cm. Tyhle stany se často lépe hodí do bytu a méně překážejí. Čtvercová plocha je to takový pozůstatek z dob, kdy se pro osvětlení používaly vysokotlaké sodíkové výbojky. Světlo se z nich šířilo ve tvaru kužele a nebylo moc variant, jak ho směrovat do obdélníku. Jeden výrobce pěstebních stanů mi kdysi říkal, že z hlediska osvětlení by bylo lepší dělat stany s kruhovým půdorysem. Sám se k tomu ale nikdy neodhodlal.

S dnešními možnostmi LED osvětlení je snadné tvar světelného zdroje přizpůsobit v podstatě libovolné pěstební ploše, a tak je možné se s těmi tvary stanů trochu víc odvázat. To samé platí i o výšce, se sodíkovými výbojkami byste v prostoru o výšce 1 metr moc parády nenadělali, protože výbojka by rostliny spálila. LED zdroje naopak mohou být rostlinám velmi blízko a je tak možné pěstovat i v nižších pěstebních prostorách. O světle ale o chvilku později.

Kdybych měl zhodnotit výhody a nevýhody pěstebních stanů, doma vyrobených nebo koupených pěstebních skříní a pěstování v nějaké samostatné místnosti, tak v zásadě jde o pět věcí.

1. V pěstírně musíte být schopni zajistit nezávislý světelný režim. To by asi neměl být problém ani v jednom ze zmíněných prostor.
2. Velikost prostoru by měla odpovídat množství pěstovaných rostlin. Tady už mají většinou navrch pěstební stany a skříně. Když budete mít rostliny v moc velkém prostoru, budete muset vytápět nebo chladit zbytečně velkou masu vzduchu – tím pádem budete potřebovat silnější ventilátory, větší pachový filtr a budete mít větší spotřebu elektřiny. Také nevyužijete efektivně světelný zdroj. Hodně světla dopadne do míst, kde žádné kytky nebudou. Takže podlahová plocha pěstebního prostoru by měla poskytovat dostatek místa rostlinám, ale nemělo tam zbývat moc místa navíc.
3. Prostor musí jít dobře odvětrat. Takže když budete mít jen místnost bez oken, budete muset odtah vyřešit jinak. Pěstební stany a skříně tyhle otvory už mívají připravené.
4. Potřebujete elektřinu – to je jasné a myslím, že tady jsou na tom všechny varianty stejně. Skříň i stan můžete postavit tam, kde je zásuvka a kdybyste pěstovali v místnosti, tak asi v každé místnosti nějaká zásuvka je.
5. Stěny pěstírny by měly dobře odrážet světlo a neměly by nasávat vzdušnou vlhkost. Ideální jsou bílé stěny s omyvatelným povrchem. Tady mohou mít pěstební stany a skříň trochu výhodu, ale asi není problém nikde vymalovat.

U těch stanů je navíc výhoda to, že mezi pěstebními cykly je můžete sbalit a sklidit. Je to vlastně prostor určený jen pro tu jednu věc. Když budete chtít pěstovat třeba jednou nebo dvakrát za rok, nebudete si kvůli tomu chtít zabrat asi žádnou místnost. Naopak při dlouhodobém pěstování může být samostatná dobře odvětratelná místnost výhodou, protože si tam můžete sladovat všechny pěstební pomůcky, kterých se vám při dlouhodobém pěstování nastřádá poměrně dost.

Osvětlení

Pro pěstování pod umělým osvětlením potřebujete také, světe div se, umělé osvětlení. O tom bych mohl vyprávět hodiny a je to téma takřka nevyčerpatelné. Kdybyste chtěli jít do hloubky, tak si poslechněte 4. epizodu Konopného podcastu a také prolistujte další epizody, kde se tu a tam nějaký díl o osvětlení objevil. Nějakou dobu jsem se věnoval laboratornímu testování osvětlení, a napsal jsem o něm spousty článků, každopádně dneska to nebudu dělat složité a půjdu pouze cestou praktických informací.

Především je třeba říct, že každý, kdo se dnes chce pustit do pěstování by si měl zvolit LED pěstební osvětlení a rozhodně se nevracet k technologii vysoce intenzivních výbojek jako byly sodíkové nebo halogenidové výbojky. Pro domácí pěstování jsou LED mnohem bezpečnější, efektivnější a dnes už i za rozumné ceny. Pro pěstování rostlin nelze použít běžné LED, kterými si svítíte doma. Takhle, ony by použít šly, ale rostliny by pod nimi moc dobře nerostly. Rostliny vidí světlo trochu jinak než my lidé a pro jejich vitální růst je zapotřebí jiné světelné spektrum než potřebuje lidské oko pro čtení.

Řada z vás si možná pod pěstebním osvětlením představí LED zdroj, který vydává zvláštní nafialovělé světlo. To jsou zdroje, které mají spektrum zaměřené na oblasti, které nejvíce podporují průběh fotosyntézy. Tyhle zdroje jsou úsporné a fungují. Dnes je ale v kurzu osvětlení, které poskytuje plné spektrum a snaží se co nejlépe napodobit sluneční svit. Důvodem je nejen to, že rostliny využívají širší část světelného spektra, než jaké poskytují modro/červené zdroje, ale také to, že my jsme svým zrakem schopni lépe rozeznat, v jaké jsou rostliny kondici, jestli je něco netrápí atd. Modro/červené osvětlení barevnost rostlin zkresluje a také činí obtížným identifikovat problémy s výživou nebo škůdci. Takže když budete vybírat osvětlení, hledejte plnospektrální LED určené pro pěstování rostlin.

Jak silné osvětlení budete potřebovat? To je velmi častá otázka každého, kdo si staví pěstírnu, ať je to poprvé nebo po sté. A je to velmi dobrá otázka. Ve skutečnosti nejde až tak o to, jaký má světlo výkon nebo kolik spotřebuje elektřiny. Důležité je, kolik světla v požadovaném spektru dokáže rostlinám doručit. Ale ano, tyhle dva parametry spolu úzce souvisejí.

Takže když máte osvětlení se správným světelným spektrem, můžete počítat, že na jeden metr čtvereční budete potřebovat osvětlení o výkonu zhruba 200–400 W. Na půl metru čtverečního to bude zhruba polovina, zkrátka z té potřeby na metr už si můžete přibližně odvodit, jaký výkon budete potřebovat na zamýšlenou plochu. Při výběru osvětlení je dobré myslet na rovnoměrnou distribuci světla po pěstební ploše. Malé oválné LED zdroje většinou neosvětlí čtvercovou nebo obdélníkovou plochu tak rovnoměrně, jako osvětlení podlouhlé, případně čtvercové. Do čtvercových stanů se totiž dá koupit i osvětlení které přesně pasuje do stanů o asi všech rozměrech, které jsem zmiňoval.

Propastné rozdíly jsou v kvalitě světelných zdrojů. Například 200W světlo pro pěstování rostlin najdete na internetu za pár stovek i za deset tisíc. Těm úplně nejlevnějším bych se rozhodně vyhnul. Nejsnazší je ušetřit na použitém materiálu.

Jen tak pro příklad, koupil jsem si jednou kabel k nabíječce k telefonu. Byl levný a pět kabelů v sadě stálo stejně, jako jeden od jiné značky. Koupil jsem si tu sadu pěti, protože jak sami víte, těch kabelů k mobilu není nikdy dost. Na první pohled ty levné kabely vypadaly stejně, jako originál. Jenže uvnitř měly mnohem tenčí vodiče. To zvýšilo odpor a kabel prostě nepřenášel dostatek proudu. Telefon se sice nevybíjel, ale procenta baterky taky nepřibývala.

U levného osvětlení může být těch problémů daleko více a v konečném důsledku mohou vést nejen k daleko nižšímu výkonu osvětlení, ale k vyšší poruchovosti a v nejhorším případě i malé bezpečnosti provozu, protože kabely uvnitř ošizeného světelného zdroje se mohou přehřívat nebo se dokonce přetavit. Neříkám, abyste si nutně kupovali nejdražší osvětlení, když chcete pěstování jen vyzkoušet, ale je to jedna z nejdůležitějších součástí pěstebního systému, takže to přeci jenom nějakou kvalitu vyžaduje.

Dneska už ani dobré LED nestojí majlant. Kdyby vás pěstování přestalo bavit, snáz prodáte kvalitnější osvětlení někomu, kdo s pěstováním třeba teprve začíná. Hodně světel má dnes možnost regulace výkonu. To je velmi šikovná věc, protože třeba v začátku pěstebního cyklu potřebujete nižší úroveň osvětlení. Když světlo můžete ztlumit, tak můžete poměrně jednoduše snížit náklady na elektřinu. Světlo ještě potřebuje časový spínač, aby spínalo a vypínalo podle potřeby.

Stačí obyčejný, ale doporučil bych alespoň digitální, který v případě výpadku elektřiny bude spínat a vypínat světlo stále ve stejnou dobu. Osobně preferuji Wi-Fi zásuvky, které i měří spotřebu a mohu je kontrolovat na dálku nebo sledovat graf, jestli světlo spíná a vypíná tak, jak má. 

Vzduchotechnika

Další nedílnou součástí pěstebního prostoru je vzduchotechnika. Když se to takhle řekne, tak to možná zní komplikovaně, ale v praxi to může znamenat třeba jen malý potrubní ventilátor, který se postará o výměnu vzduchu. Při použití LED nepotřebujete zdaleka takový výkon, jaký bylo nutné mít při pěstování pod sodíkovými lampami.

LED osvětlení neprodukuje tolik tepla a není proto nutné ho z pěstírny odsávat tak často a tak intenzivně. Výměnu vzduchu je nutné dělat jednak kvůli správnému přísunu oxidu uhličitého, který rostliny spotřebovávají při fotosyntéze, a za druhé kvůli snížení relativní vlhkosti vzduchu. Ta se zvyšuje zejména v době, kdy jsou rostliny větší a v době jejich kvetení. Důležitá je i cirkulace vzduchu v rámci pěstírny. Teplo se totiž přirozeně tlačí nahoru a v těsné blízkosti listů se vytváří mikroklima, které není pro zdravý vývoj rostlin optimální. V přírodě narušuje mikroklima proudění vzduchu a my se ho musíme snažit napodobit.

V opravdu malých pěstírnách může stačit, když necháte běžet odtahový ventilátor neustále a v protilehlém bodě pěstebního prostoru uděláte otvor, kudy může čerstvý vzduch proudit do pěstírny. Cestou do vstupního otvoru k odtahovému ventilátoru by měl vzduch proudit mezi rostlinami. To, jak vzduch proudí, nebo neproudí v pěstebním prostoru se dá snadno vyzkoušet třeba s pomocí vonné tyčinky. Její kouř vám ukáže, jak se vzduch v pěstírně chová. Když stojí nebo neproudí mezi rostlinami, je dobré pořídit prostorový ventilátor, který vzduch rozpohybuje.

V minulé epizodě jsem zmiňoval pachový filtr. Ten je při domácím pěstování nezbytností. Jeho kapacita by měla odpovídat velikosti pěstebního prostoru a také musí jít snadno napojit na odtahový ventilátor. Měl by tedy mít stejný průměr napojení. Pro úpravu kvality vzduchu z hlediska rostlin se používají ještě dvě důležité pomůcky. Jedna z nich je zvlhčovač, který sice není nezbytně nutný, ale výrazně pomáhá rostlinám v počáteční fázi růstu. Malé rostliny mají malou spotřebu vody, a tím pádem předávají do prostoru málo vláhy prostřednictvím listů. Vzduch v pěstírně je potom sušší a rostlinky rostou trochu pomaleji.

Naopak v pozdějších fázích, kdy transpirace skrze listy zrychluje, je v pěstírně vlhkost příliš vysoká a vzniká riziko plísní. V té chvíli je dobré buďto přisávat do pěstírny sušší vzduch zvenčí nebo použít odvlhčovač. To je nejspolehlivější způsob, jak se vlhkosti zbavit. Odvlhčovač samozřejmě něco stojí a také spotřebuje nějakou elektřinu. O relativní vlhkosti vzduchu a možnostech jejího řízení jsem už v Konopném podcastu mluvil, a ještě se k němu brzy vrátím. Pro tentokrát stačí vědět, že zvlhčovač je velmi užitečná pomůcka, ale jde pěstovat i bez něj, pokud dokážete čerpat sušší vzduch z okolí pěstírny.

Zavlažování a výživa

Když už máte prostor, v něm osvětlení a vzduchotechniku, je čas vymyslet místo pro rostliny. Pro pěstování v rámci zákona bych doporučil lehký mix zeminy s přidaným perlitem. Osobně mám moc rád LightMix s perlitem. Když chcete mít low cost řešení, vezměte květináče o objemu 12-25 litrů, naplňte je substrátem a zalévejte ručně.

Pro ruční zavlažování raději volím větší květináče, protože vydrží déle bez zalití a můžu se od rostlin třeba na víkend bez obav vzdálit. Když ale nemáte zkušenosti, může být u velkého květináče větší riziko přelití. Také v uvozovkách riskujete, že budou rostliny moc velké a úroda bude nadlimitní. Hodně rád pracuji s AutoPoty, to jsou samozavlažovací květináče, kde můžu nechat rostliny bez zalévání týden úplně bez obav z jejich vyschnutí i přelití. V podstatě záleží jen na tom, jak velkou mám nádrž, ze které jsou květináče zavlažované – AutoPoty jsou pasivní zavlažovací systém, takže nepotřebují žádnou elektřinu.

Pokud vás zajímá hydroponické pěstování, tak zde je pro domácí pěstitele nabídka poměrně široká. Vyžaduje to ale nějakou investici navíc. Pro úplný začátek bych doporučoval si pěstování moc nekomplikovat a zvolit buďto ruční zálivku nebo samozavlažovací květináče vhodné pro zeminu. Nicméně hydroponie má také řadu výhod. Kytky rostou rychleji, mají větší výnos, snáze se kontroluje dávkování a spotřeba živin a poměrně rychle se dají napravit nedostatky ve výživě. To souvisí i s tím, že při hydroponii se používají většinou minerální hnojiva, ale k tomu se ještě dostanu.

Teď ještě o té hydroponii – Co to vlastně je? Ve své definici jde o pěstování rostlin bez půdy, v pěstebním médiu, které samo o sobě neobsahuje živiny. Jejich úloha je hlavně ukotvit kořeny a zadržet vodu, ale samy o sobě živiny nemají. Takovým médiem může být třeba keramzit, rockwool, perlit, ale i třeba kokosové vlákno. Pěstební médium je zásobované živným roztokem, tedy vodou s přimíchanými hnojivy. Hydroponicky pěstované rostliny ale mohou být i zcela bez média, kdy jsou kořeny přímo v živném roztoku. Hydroponický systém si můžete sestavit i sami. Stačí, když do květináčů dáte nějaké hydroponické pěstební médium a rostliny budete zalévat živným roztokem ručně, anebo s pomocí kapilární závlahy. Pokud v pěstebních nádobách nebude půda, ale hydroponické pěstební médium, můžete to nazvat hydroponií.

Čím hnojit? Možnosti jsou dvě – organická výživa nebo minerální výživa. Asi mi dáte za pravdu, že organická výživa je dnes IN a každý by raději chtěl všechno organické. Musím vám ale říct, že při pěstování uvnitř pod umělým osvětlením to není ten nejjednodušší způsob. Tím vás od toho nechci odrazovat, to vůbec ne. Chci jen říct, že pěstování s minerálními hnojivy je jednodušší.

Jak je to možné? Rostliny jsou uzpůsobené příjmu živin v minerální formě. Je to mechanismus starý asi 3 miliardy let. Rostliny tento mechanismus převzaly od svých předků – prvotních mikroorganismů. Na začátku měly rostliny k dispozici jenom to, co voda vyplavila z kamenů – čistě minerální živiny. Teprve až když se začala hromadit hmota z odumřelých organismů, vznikla organická půda. Ale rostliny si z té hromady mrtvých buněk neuměly nikdy nic vzít přímo – je to jako kdybyste měli ledničku plnou jídla, ale neměli od ní klíče. Tím klíčem se staly až mikroorganismy a houby, které tu organickou hmotu dokážou přeměnit na jednoduché minerální formy, které už rostliny konzumovat umějí.

Takže v podstatě je to tak, že i když hnojíte rostliny organicky, rostliny stejně čekají, až se z té organické hmoty stanou minerály. Organické pěstování je náročnější, protože potřebujete, aby v pěstebním médiu byl bohatý mikrobiální život. Ten se velmi těžce kontroluje. Na druhou stranu organická výživa může přinést vyšší kvalitu úrody, a to hlavně z hlediska chuti a vůně, Není to ale pravidlem. Pro co nejjednodušší začátek bych tedy doporučil minerální výživu, ale nikomu bych nerozmlouval organickou cestu, zvlášť když nejde o velký výnos.

Kdybyste chtěli mít pěstební cyklus plně pod kontrolou, pořídíte si k pěstebnímu systému i pH metr a EC metr, které měří kyselost a obsah minerálů v pěstebním médiu nebo živném roztoku. O kvalitě vody více v 6. epizodě Konopného podcastu, pokud jste ji ještě neslyšeli. Vychytávek do pěstírny je celá řada a nakupovat můžete do nekonečna. Nebudu tady ale všechno zmiňovat, protože tuhle epizodu chci věnovat jen tomu, co člověk pro indoor pěstování skutečně potřebuje. Mezi ty věci bych rozhodně zařadil i moji knížku Jak pěstovat konopí indoor, kterou najdete na mém webu a ve všech dobrých knihkupectví.

Rostliny

Pěstírnu máte vybavenou, ale ještě se mi zdá, že něco chybí. Rostliny. Kvůli těm to celé děláme, a tak bych na ně neměl zapomenout. Nejsnazší je začít pěstovat z klonů. Odpadne vám starost s klíčením a už celkem dobře vidíte, jestli je rostlinka zdravá a vitální. Klony ale můžou být trochu hůře dostupné, i když v Rakousku a Německu se prodávají klony zcela běžně a uvidíme, jestli s nimi někdo přijde i do Čech. Předpokládám, že ano.

Nejsnáze dostupná jsou v každém případě semena, která si objednáte online v celé řadě e-shopů a přivezou vám je až pod nos. Dneska je běžné že je dostanete do druhého dne. Na rozdíl od klonů můžete semena nějakou dobu skladovat, takže když se trochu zpozdíte se stavěním pěstební místnosti, v klidu na vás počkají. Klony to chce co nejrychleji zasadit, takže si je určitě přineste domů až ve chvíli, kdy je všechno připravené.

Odrůd konopí je na světě tolik, že už se v tom nikdo nemůže vyznat, ale jisté je, že dobrý genetický materiál je důležitým stavebním kamenem každé kvalitní úrody. Když máte špatná semena nebo klony, tak se můžete snažit sebevíc a nedocílíte očekávaného výsledku. Ne snad, že by nic nevyrostlo, to se stává málokdy, ale někdy musíte vyzkoušet několik odrůd než trefíte nějakou, které přesně splňuje vaše očekávání. V tom je výhoda pěstování z klonů, když máte vlastní kvalitní mateční rostlinu a nebo spolehlivý zdroj, který vám dodává vždy stejnou kvalitu. Ne náhodou se v komerčních pěstírnách pěstuje převážně z klonů. Jenom ty dávají takřka 100% jistotu, že rostliny budou stejně vysoké porostou zhruba stejně a také budou mít stejný obsah účinných látek.

Když budete vybírat odrůdu, tak bych vám doporučil nevybírat podle obrázku v katalogu. Raději se zaměřte na to, jak rychle odrůda dozrává, jaká je předpokládaná výška rostlin, jak obtížná je odrůda na pěstování a samozřejmě jaký je předpokládaný obsah účinných látek. Šlechtitelé zcela logicky propagují své odrůdy fotografiemi těch nejlepších rostlin, takže když koukáte jenom na obrázky, mohli byste být nakonec zklamaní, a hlavně jsou důležitější věci, které potřebujete o pěstované odrůdě vědět.

Při nákupu semen určitě zvolte feminizovaná semena. Pro indoor pěstování jsou podle mě lepší krátkodenní neboli fotoperiodické odrůdy. Ty poznáte tak, že v názvu nemají „automatické, samokvetoucí, auto, automaty“ a tak podobně. Při pěstování fotoperiodických odrůd sami řídíte, kdy rostliny začnou kvést zkrácením dne na 12 hodin.

I automatické odrůdy ale mají své výhody. Nemusíte přemýšlet, kdy zkrátíte den, protože začínají kvést bez ohledu na jeho délku. Můžete použít slabší osvětlení, protože na rostliny svítíte 18–20 hodin denně, takže k dosažení potřebné denní dávky světla nepotřebujete tak vysokou intenzitu. Celková spotřeba elektřiny je ale s automaty zhruba stejná, spíš ale o něco málo vyšší.

Velkou výhodou je snadnější udržování potřebných klimatických podmínek, protože zmíněných 18-20 hodin je teplota a vzdušná vlhkost ovlivňována konstantně. U fotoperiodických odrůd se klima během 12hodinové noci výrazně mění a vzdušná vlhkost stoupá více než během 4hodinové noci u automatů. Podrobné informace o odrůdách si poslechněte v druhé epizodě konopného podcastu.

Závěr

Tak a to už jsem se přiblížil ke konci dnešní epizody. Myslím, že už teď každý ví, co bude pro pěstování potřebovat. Jestli už nějakou dobu pěstujete, tak jste si mohli aspoň udělat takové opakování a možná jste dostali nějaký nový tip.

V nejbližších epizodách už se budu věnovat praktickým ukázkám a postupům a taky vám povím bližší informace o online pěstebním cyklu, který začne už v lednu. Brzy se podíváme na konkrétní setupy pro max. tři kytky – ukážeme si, co jde udělat jednoduše, efektivně a s různými rozpočty. Poslechněte si také starší epizody Konopného podcastu, protože všechno, co jsem dnes zmiňoval v kostce už jsem dříve podrobně rozebíral. Konopný podcast můžete sledovat nejen v podcastových aplikacích, ale i na YouTube, tak si ho nezapomeňte přidat do oblíbených. To je ode mě, vše, mějte se krásně a zhruba za týden zase u Konopného podcastu Ahoj.