Jak vysoko zavěsit osvětlení nad rostliny? 💡

Je vzdálenost světla opravdu tak důležitá, jak se říká? A proč mají komerční pěstírny světla často zavěšená několik metrů nad porostem, zatímco doma řešíme každý centimetr? V 85. epizodě Konopného podcastu se podíváme na to, jak vzdálenost světla ovlivňuje intenzitu (PPFD), homogenitu osvětlení i výslednou úrodu. Vysvětlím rozdíly mezi domácími a komerčními pěstírnami, roli odraznosti stěn, výkonu a tvaru osvětlení a také to, proč neexistuje jedna univerzální odpověď platná pro všechny.

Dozvíš se mimo jiné:

• proč platí „čím blíž, tím víc světla“ – ale jen do určité míry
• kdy je důležitější intenzita a kdy rovnoměrnost osvětlení
• jak se fotony v pěstebním prostoru skutečně chovají
• jaké vzdálenosti dávají smysl u běžných LED světel v různých velikostech pěstebních prostor
• proč je 30 cm často rozumné minimum

Epizoda vychází z let praktických měření, zkušeností z domácích i komerčních pěstíren a z práce se spektrometry i mobilními aplikacemi pro měření světla. 🎙️ Poslouchejte až do konce – a pokud máte vlastní zkušenosti nebo otázky, napište je do komentářů.

Přepis epizody

Proč komerční pěstírny věší světla výš? A proč je vzdálenost v domácích pěstírnách často kratší než v komerčních provozech? Tohle téma jste vybrali vy na Facebooku a na YouTube a všechny odpovědi o vzdálenosti světla se dozvíte v téhle epizodě konopného podcastu. Poslouchejte ji teda až do konce.

Tenhle díl konopného podcastu má číslo osmdesát pět. Pokud byste chtěli konopný podcast podpořit, tak to můžete udělat několika způsoby. Buďto si koupíte něco na www.pěstovat.cz, anebo jděte na www.forendors.cz/mrjose a předplaťte si můj kanál. To měsíční předplatné stojí sto čtyřicet devět korun a najdete tam všechny díly konopného podcastu a taky videa z mého YouTube kanálu. Všechno je tam bez cenzury a zbytečných omezení, kterým se, kterým se na běžných platformách nedá nikdy vyhnout.

Takže pokud mě chcete podpořit touhle cestou, jděte na www.forendors.cz/mrjose. Uděláte mi tím radost, nedostanete tam nic úplně extra, ale ukážete, že se vám moje práce líbí a že chcete, abych v tom nějakým způsobem pokračoval. Já v tom budu pokračovat stejně, ale každopádně mi udělá radost, když, eh, mi na to malinko přispějete. Teď už ale k tématu.

Proč je vzdálenost světla tak důležitá

Jak vysoko nad rostlinami má být zavěšené osvětlení, aby kytky rostly co nejlépe? Odpověď se bohužel nevejde do jedné věty a ani není univerzální. Správná vzdálenost osvětlení od rostlin totiž závisí na výkonu a tvaru použitého osvětlení, na velikosti pěstebního prostoru a taky na odraznosti stěn, tedy schopnosti stěn pěstebního prostoru odrážet světlo zpět do toho prostoru, kde jsou rostliny. A v neposlední řadě záleží taky, co je vaším cílem. Jestli chcete co nejvyšší intenzitu nebo co nejvyšší homogenitu.

To je... takové kritérium, o kterém se musíte rozhodnout, jestli tedy chcete větší rovnoměrnost osvětlení porostu anebo co nejvyšší intenzitu.

Základ: fotosynteticky aktivní fotony a PPFD

Při jakékoliv diskusi o osvětlení pro pěstování rostlin je naprosto klíčový vědět, co jsou fotosynteticky aktivní fotony. To jsou částice nesoucí energii, kterou dokážou rostliny využít v procesu fotosyntézy, při kterém získávají energii pro svůj růst a kvetení. Tyhle fotony jsou v největší míře vyzařovány sluncem nebo osvětlením určeným pro pěstování rostlin v uzavřených podmínkách neboli indoor, o kterém právě teď mluvím. Čím víc fotosynteticky aktivních fotonů na rostlinu dopadne, tím více jich může ta rostlina využít a tím větší množství energie může získat. Velmi, ale velmi zjednodušeně by se dalo říct, že čím víc fotosynteticky aktivních fotonů rostlina dostane nebo přijme, tím větší může být úroda na té rostlině.

Není to ale zdaleka tak jednoduchý, protože pro fotosyntézu jsou důležitý ještě další elementy kromě toho světla, například teplo, živiny, oxid uhličitý a další, bez kterých lepší úrodu nezískáte. Když chcete lepší úrodu a přidáte jenom světlo, tak je to, jako kdybyste chtěli upéct větší chleba a do receptu na jeho těsto byste přidali jenom víc kvasnic, ale nezvýšili byste třeba množství mouky, vody a dalších ingrediencí, ze kterých se chleba dělá. Přidáním pouze jedné té ingredience vyššího výnosu zpravidla nedocílíte, stejně jako nedocílíte většího chleba pouhým přidáním těch kvasnic. Množství fotosynteticky aktivních fotonů vyzařovaných osvětlením pro pěstování je přímo úměrné s výkonem toho použitého osvětlení. Zase v podstatě platí, že čím výkonnější osvětlení, tím více fotonů.

I když... No, taky záleží na tom, jakou vlnovou délku ty fotony mají, protože pro získání fotonů červeného spektra je například zapotřebí menší energie než pro získání fotonů modrého světla. Kdybyste teda chtěli vyrobit světlo, které by vykazovalo vysokou efektivitu, to znamená vysokou schopnost přeměnit elektřinu na fotosynteticky aktivní fotony, tak byste do něj mohli umístit víc červených diod. Neznamená to ale, že by pod ním lépe rostly kytky, ale pokud byste to změřili, tak by to vypadalo, že to světlo má větší efektivitu. To je ale jenom tak na okraj.

V každým případě všechny fotony v pěstírně opouštějí osvětlení a rychlostí světla dopadají na listy rostlin, no a taky stěny pěstebního prostoru, na podlahu a tak dále. Velkou roli hraje i hustota toku fotosynteticky aktivních fotonů, která vlastně tvoří tu důležitou intenzitu.

Intenzita vs. homogenita (rovnoměrnost)

Označuje se jako PPFD a dá se změřit speciálním senzorem. Celý pohyb fotonů v pěstírně od osvětlení můžeme přirovnat třeba ke sprše ve sprchovém koutě. Ze sprchy vytéká určitý množství vody, stejně jako z toho osvětlení umělého vyzařují ty fotony. Blízko u sprchy je hustota těch kapek vody největší. Stejně tak je blízko osvětlení největší hustota těch fotosynteticky aktivních fotonů, takže tam naměříte největší hodnotu PPFD.

Kdybyste na podlahu toho sprchového koutu dali kyblík a mezi sprchou a kyblíkem byla vzdálenost třeba stopadesát centimetrů, napouštěl by se ten kyblík vodou delší dobu, než kdybyste ho dali těsně pod sprchu. Hustota kapek v oblasti kyblíku, pokud by stál na zemi, by byla nižší než přímo u té sprchy. Spousta vody ze sprchy by dopadla na stěny sprchového koutu nebo na jeho podlahu. Jenom část by dopadla do toho kyblíku, když by byl dál od té sprchy. Tohle všechno je logický a dobře to ilustruje, proč hraje vzdálenost mezi osvětlením a rostlinami tak důležitou roli.

Odraznost stěn: proč bílá vyhrává

Nejlépe se odráží od bílé barvy. Takže třeba když vybíráte pěstební stan nebo přemýšlíte, jaké, jakou barvu by měly mít stěny vašeho pěstebního prostoru, tak si vždy vyberte stan s bílým povrchem anebo bílý nátěr, co nejvíce reflexní nátěr nebo nějakou fólii do toho pěstebního prostoru. Nejenže ta bílá barva lépe odráží světlo, ale v případě pěstebních boxů se ty s tím bílým povrchem daleko lépe čistí a můžete je delší dobu udržet ve vysoké kvalitě. Delší dobu budou dobře odrážet to osvětlení a taky je můžete velmi dobře vyčistit třeba mezi dvěma pěstebními cykly, pokud na nich zůstane nějaká nečistota, ať už od rostlin, nebo případně z nějakých přípravků. Bílá barva prostě pohlcuje nejméně fotonů, naopak černá barva pohlcuje světelného záření nejvíce.

Když si vymalujete místnost černou barvou, tak v ní budete mít větší tmu, než když si tam vymalujete bílé. Teď ale zpátky k tomu „ale“, který jsem zmiňoval. Ten světelný zdroj vyzařuje pořád stejné množství fotonů bez ohledu na to, jak velká je vzdálenost mezi ním a rostlinami. Když je pěstební prostor uzavřený a světlo neuniká ven, tak zůstávají všechny ty fotony uzavřené uvnitř. Žádný se nemůže někam zaběhnout nebo zaletět.

Při správné odraznosti stěn a, aa, pěstebním prostoru dobře zaplněným rostlinami by tedy všechny fotony nakonec měly skončit u těch rostlin. Některý tam doletí přímo z osvětlení a jiné se tam dostanou klidněji několikanásobným odrazem od stěn pěstírny. Nebo je to, nebo je to jinak? Já jsem při jedný z mých prvních návštěv velký komerční pěstírny jsem se ptal, proč mají osvětlení tak vysoko. Pokud jste někdy viděli velkou pěstírnu, dost často to osvětlení je až někde pod stropem, je daleko od těch rostlin.

A tady v tom případě ta vzdálenost mezi rostlinami a osvětlením byla i několik metrů, jo.

Mýtus z komerční pěstírny: „fotony se neztratí“

A ten master grower mi říkal: „Fotony se nikam neztratí, zůstávají tady v tý hale, takže jich mají rostliny k dispozici zhruba stejně, jako když je osvětlení blízko.“ Mně to tvrzení přišlo trošku zvláštní, protože při měření spektrometrem jsem vždycky naměřil vyšší PPFD v kratší vzdálenosti od osvětlení než u rostlin, který byly ve větší vzdálenosti. Ta fyzika je neúprosná. Vyšší PPFD, vyšší hustota fotosynteticky aktivních fotonů, rovná se více energie pro rostliny. Při větší vzdálenosti od rostlin mají fotony více možností, kde skončit, aniž by dopadly na ty listy. Část té jejich energie pohltí stěny, strop i podlaha pěstírny, jak už jsem říkal, kde se jejich energie přemění na teplo.

U těch LED, LED modulů toho tepla není tolik, u těch sodíkových výbojek toho tepla bylo daleko víc. U komerčních pěstíren je intenzita důležitá, ale musí jít ruku v ruce s homogenitou. Cílem těch komerčních pěstitelů je získat co nejvíce vyrovnanou kvalitu květů. Tím zvětšením vzdálenosti mezi osvětlením a rostlinami sice ztratí nějakou tu intenzitu, ale docílí toho, co je pro ně ještě důležitější, a to je, že je ta intenzita stejná po celé pěstební ploše. To jim dává šanci docílit homogenní úrody, usnadnit posklizňové práce, protože všechny ty rostliny produkují zhruba stejnou kvalitu květů.

A pak to těm komerčním pěstitelům umožňuje nabídnout svým odběratelům stabilní kvalitu produktu. Takže pokud uvidíte nějakou komerční pěstírnu a uvidíte, že tam mají světlo daleko od těch, nad těmi rostlinami a vy ve své domácí pěstírně přemýšlíte, jestli to dá dvacet nebo třicet centimetrů od toho nebo padesát, to je jedno, tak v tý, v tom komerčním provozu mají trošičku jiný cíl. Pro ně je důležitá ta homogenita. Jak odhadnout správnou vzdálenost světla od rostlin v té domácí pěstírně, abyste získali optimální intenzitu a zároveň i vysokou homogenitu? Především musíte zvolit správnou velikost pěstebního prostoru a zajistit co nejvyšší odraznost stěn, abyste ztratili co nejméně těch fotonů, které se po cestě můžou někam zatoulat.

Pak přichází na řadu výběr vhodného osvětlení. Když jsem v roce 2010 psal svojí první knížku o pěstování konopí pod umělým osvětlením, tak většina autorů a publikací se zabývala luxy, lumeny a obecně jednotkami, které jsou vhodné pro měření osvětlení určeného pro lidi a pro lidské oko. Jenom pár vysoce odborných publikací zaměřených na pěstování zeleniny a dalších plodin se mi podařilo najít něco o tom fotosynteticky aktivním záření a jeho správném měření. Spojil jsem se potom s několika odborníky a na závěr jsem si pronajal laboratoř v Energetickém zkušebním ústavu v Praze, kde jsem začal měřit dávku fotosynteticky aktivního záření v různých vzdálenostech pod různými typy osvětlení. A měřil jsem to ve čtyřiceti devíti bodech, vždycky na každém metru čtverečním, abych získal nějaký graf, jak je to světlo distribuováno a v jaké intenzitě po té pěstební ploše.

Ten Energetický zkušební, elektrotechnický zkušební ústav měl všechno potřebné vybavení a navíc mi poskytl i jednoho zkušeného pracovníka, který toho o světle věděl samozřejmě mnohem víc než já a od kterého jsem se toho o něm taky hodně dozvěděl. LED osvětlení bylo v tý době úplně v plenkách, takže první měření se týkalo pouze sodíkových a halogenidových výbojek. Výsledky toho prvního měření se setkaly s obrovským úspěchem a články s jeho výsledky byly publikovány v řadě evropských časopisů a webů zaměřených na pěstování konopí. A tohle, tenhle úspěch a ten ohlas hlavně lidí mě motivoval k tomu, se tomu tématu věnovat víc a časem jsem si pořídil vlastní spektrometr, protože to pronajímání tý laboratoře bylo poměrně drahé a s vlastním spektrometrem jsem mohl provádět měření ve vlastních prostorách i v terénu, když jsem někam jel. A já jsem v letech 2011 až 2024 provedl tisíce měření desítek, možná i stovek osvětlovacích soustav nebo možná i víc než sto osvětlovacích soustav.

Neříkám, že jich byly stovky, ale bylo jich fakt hodně. Měření provádím v podstatě vždycky ve stejných podmínkách, takže i dneska můžu srovnávat moderní osvětlovací soustavy a porovnávat je vlastně s těmi staršími typy osvětlení. Při měření jsem se samozřejmě zaměřoval na hustotu fotosynteticky aktivních fotonů a na to, jak klesá při zvyšování vzdálenosti nebo zvětšování prostorů. Díky tomu jsem si mohl udělat takovou matrici, která se opírala, opírala o výsledky měření v reálných podmínkách domácích pěstíren běžných velikostí. Když budete dneska vybírat osvětlení pro pěstování, tak vám dobří výrobci a prodejci osvětlení jsou schopni nebo měli by být schopni říct, jak daleko umístit osvětlení od rostlin, abyste docílili potřebnou dávku PPFD při rozměrech a podmínkách vašeho pěstebního prostoru.

Vy byste se to měli dozvědět, už když si to světlo kupujete pro nějaký prostor. Ne všichni a ne u všech světelných zdrojů vám to ale dokážou říct a ne všude to opravdu měří. Těch variant rozměrů pěstebních prostor je obrovské množství, stejně jako toho, těch typů osvětlení, které jsou dneska k dispozici. Je taky k dispozici spousta tvarů a výkonostních tříd osvětlení. Je skoro nemožný doporučit, doporučit úplně univerzální klíč, jak vysoko osvětlení zavěsit, ale můžeme to odhadnout už poměrně přesně.

Já se k tomu za chviličku dostanu. Každopádně úplně nejspolehlivější je změřit PPFD v konkrétních podmínkách. Tak tu hustotu fotosynteticky aktivních fotonů právě v té vaší pěstební sestavě, abyste věděli, kolik ty rostliny dostávají a můžete třeba porovnat i po tom, jestli máte tu plochu svícenou rovnoměrně, jestli ve středu a ne na jejích krajích máte třeba stejné podmínky.

Jak měřit světlo: spektrometr vs. aplikace

Spektrometry jsou ale poměrně drahý. Můžete ale zkusit některou z aplikací do mobilu. Já mám oblíbenou třeba aplikaci Photon. Jmenuje se to P-tone, já to napíšu do komentáře. Pro pěstební osvětlení si sice musíte zaplatit, ale jsou to necelý dvě stovky, necelý dvě stě korun.

Ta cena se může samozřejmě měnit, což je hodně, ale hodně v pohodě, protože spolehlivý spektrometr nepořídíte levněji než za deset tisíc, ale častěji dáte zhruba dvojnásobek. Photon je poměrně přesná aplikace a pro velmi dobrou orientaci postačí. Ona tam má různé možnosti, jak je světlo měřit. Když si koupíte úplně ten kompletní bundle, tak to jde na dva tisíce, ale pro to pěstební osvětlení vám opravdu stačí ty necelý dvě stovky. Jak tudletu aplikaci používat a tak v porovnání přesnosti ukážou některým z krátkých videí na YouTube a Facebooku.

Není to žádná velká věda, ale může vám to hodně pomoct. Každopádně kdyby se vám nechtělo platit ani ten malý poplatek za aplikaci, tak jsem si připravil pár orientačních příkladů, jak vysoko zavěsit běžný typy osvětlení v několika rozměrech pěstebních prostor. Upozorňuju, že milovníci sodíkových a halogenidových výbojek snad prominou nebo budou muset prominout, ale budu zmiňovat už jenom LED osvětlení. Většinou lidi, kteří pěstujou ještě se sodíkama nebo s halogenidama, tak už to nějakým způsobem mají vychytaný. Aaa ti, kteří začínají pěstovat nebo přemýšlí o novém osvětlení, tak neznám nikoho, kdo by si jako nové osvětlení nekupoval LED.

I v těch obchodech vlastně říkají, že už to v podstatě nikdo nekupuje.

Orientační vzdálenosti pro běžné LED sestavy

Začnu malým pěstebním prostorem o ploše šedesát krát šedesát centimetrů. Nebudeme se zabývat výškou, ale jenom plochou. Na tenhle prostor nebo na tuhle plochu bych použil LED osvětlení minimálně o výkonu sto wattů, optimálně sto třicet až stopadesát wattů s možností snížení výkonu. V takovým případě je optimální vzdálenost od rostlin třicet až čtyřicet centimetrů. Tím dosáhnete poměrně rovnoměrného osvětlení rostlin a potřebný intenzity.

PPFD by při plném výkonu by v takovým případě mohlo být šest set až tisíc mikromol na metr čtvereční za sekundu, což je dost pro fotoperiodicky senzitivní i automatický odrůdy. Pro ty automaty potřebujete vždycky trochu míň.

80×80 cm

Pokud bych vyvolal prostor osmdesátkrát osmdesát centimetrů, zvolil bych zhruba stopadesáti až dvěstěpadesátivatové LED osvětlení opět s možností snížení výkonu. Díky tomu variabilnímu výkonu můžete opravdu ušetřit nějaké peníze za elektřinu a lépe přizpůsobit to osvětlení aktuálním potřebám těch rostlin. Můžete taky snadno přeskakovat z automatů na fotoperiodicky senzitivní a pěstovat oboje bez toho, aniž byste řešili nějaký další náklady. I tady by optimální hodnoty u toho stopadesáti až dvěstěpadesátivatového osvětlení ve stanu nebo v pěstebním prostoru osmdesátkrát osmdesát. I zde by měly být optimální hodnoty dosaženy ve vzdálenosti třicet až čtyřicet centimetrů.

A zase se s tím výkonem budeme pohybovat mezi těmi šestisty až tisíci mikromoly na metr čtvereční za sekundu PPFD. Tady u toho osmdesátkrát osmdesát už začíná hrát roli i tvar osvětlení. Ono ideální je, když jeho, když tvar toho osvětlení co nejlépe kopíruje tvar pěstební plochy, nebo když se skládá z minimálně dvou modulů, který při správném zavěšení osvětlují prostor rovnoměrně. Když totiž máte v boxu menší osvětlení uprostřed, bývá na okrajích nižší intenzita a hůře osvětlené části rostlin mají horší kvalitu. Je to zase jako s tou sprchou s tím malým průměrem stříká voda nejhustěji ve středu sprchového koutu.

Pokud si pořídíte velkou čtvercovou hlavici s větším obvodem, pokryje lépe ten sprchový kout, pokryje ho rovnoměrněji.

100×100 cm a výkonnější sestavy

Přejdeme do pěstebního prostoru o velikosti stokrát sto centimetrů. Tady bych doporučil osvětlení o výkonu dvěstě až čtyři sta wattů, i když pro vypěstování sto gramů konopí by stačilo i slabší osvětlení anebo menší prostor. Doporučená vzdálenost v tomhle případě by byla třicet až padesát centimetrů. Čím výkonnější osvětlení, tím může být ve větší vzdálenosti. Obecně vzato je třicet centimetrů taková nejkratší doporučená vzdálenost, při které je intenzita a homogenita osvětlení v tom výhodném poměru, takže minimálně těch třicet centimetrů.

Při pokusu o maximální výnos je možný pro stokrát sto centimetrů pro plochu stokrát sto nebo sto dvacet krát sto dvacet použít i osvětlení o výkonu pět set nebo šest set wattů. Pak už se ale rozhodně nebavíme o záměru vypěstovat sto nebo dvě stě gramů, ale o snaze maximalizovat výnos z té plochy. Pro dosažení optimální kombinace intenzity a homogenity by v takovém případě bylo vhodný světlo zavěsit do vzdálenosti čtyřicet až sedmdesát centimetrů nad rostliny. Zmíněný vzdálenosti je dobrý dodržovat během celého pěstebního cyklu. Jenom ve fázi sazenic můžete světlo zavěsit výš anebo mu snížit výkon.

K tomu to právě je taky dobrý, když můžete ten výkon snížit, že ve fázi sazenic nepotřebujete rozhodně svítit naplno. Já na plnou, na naplno výkon přepínám osvětlení až ve chvíli, kdy vidím, že už se zrychlil růst rostlin a že dokážou tu energii využít. Pokud mají čtyři, pět listů, tak nemá cenu do nich prát hodně světla. Někdy se stane, že rostliny nerostou tak rychle, jak bych potřeboval. No a v takovým případě třeba zvýším vzdálenost anebo snížím intenzitu.

To často motivuje rostliny k rychlejšímu prodlužování stonků a větví, protože cílem těch rostlin je získat co nejvyšší intenzitu. Takže dostanou signál, že mají slabé osvětlení a zrychlí růst. Naopak když rostliny rostou příliš rychle, mohu se pokusit jejich růst zpomalit zvýšením intenzity osvětlení. Nefunguje to samozřejmě vždycky. Vše-- ta velikost, ten způsob růstu těch rostlin závisí i na jejich genetických předpokladech, na teplotě a dalších věcech.

Ale světlo je jedno, jedna z věcí, která hraje roli. A tímhle způsobem, který jsem popsal, můžu do určité míry ovlivňovat jejich morfologii. Na to je ale dobrý mít vždycky dostatečně výkonný světlo, který se právě dá ztlumit. Přibližováním osvětlení k rostlinám třeba na dvacet nebo míň centimetrů, v případě, že bych je chtěl zpomalit, jejich růst, může být kontraproduktivní. Proto jsem i říkal, že těch třicet centimetrů je takový minimum.

Ono totiž u pěstebního osvětlení se používají diody různých barev a některé z nich nejsou rozmístěny na LED panelech rovnoměrně. Většinou se jedná o diody vyzařující červené nebo farred spektrum. Když pak osvětlení dáte moc blízko rostlinám, tak to spektrum z těch různých diod se nepromísí rovnoměrně a vy pak můžete v porostu sledovat různý nepříjemný znaky špatného světelného spektra, protože to světlo je moc blízko rostlinám a najednou na část rostliny svítí jiné spektrum než na jinou část. Někde mohou potom výhonky třeba vyrazit příliš do výšky anebo může docházet k blednutí špiček květů nebo se můžou začít kroutit různě listy.

Proč je ~30 cm často rozumné minimum

Prostě minimum, minimální vzdálenost by měla být těch třicet centimetrů. Kdyby vás zajímalo o osvětlení ještě více dalších informací, chtěli byste jít úplně do hloubky, tak si pořiďte moji knížku Jak pěstovat konopí indoor anebo si poslechněte čtvrtou epizodu konopného podcastu, kde se tomu taky věnuju. Na YouTube jsem taky udělal nový playlisty, kam jsem roztřídil videa podle témat. No a jeden z těch playlistů se jmenuje Osvětlení a měření světla. No a tam najdete další informace o světelném spektru a i kvalitě světelných zdrojů.

Všechny díly konopného podcastu, které se věnují osvětlení, jsou samozřejmě i v podcastových aplikacích, kde právě možná tuhle epizodu posloucháte, takže stačí prolistovat ty dřívější epizody.

Závěr a další zdroje

Tak a váš poslech je pomalu u konce, protože téma vzdálenosti osvětlení já osobně považuji za vyčerpané. Pokud byste přesto měli ještě nějaké dotazy, napište je do komentářů nebo mi je pošlete mailem. No a pokud chcete podpořit další epizody konopného podcastu, tak se přidejte k předplatitelům na platformě Forendors. Ten odkaz najdete v popisu. Taky si můžete koupit knihy o pěstování na mým webu nebo absolvovat jedinečné online kurzy pěstování konopí.

Všechno najdete na www.Pěstovat.cz a tam teďka nově najdete také pár pěstebních sestav, který jsem sestavil společně s firmou Sunlight. Nejsou to žádný hračky pro děti, ale pořádný pevný stany s kvalitním osvětlením a funkční vzduchotechnikou. Jak to v sestavách roste, můžete sledovat na mým YouTube kanálu, na Facebooku a na Instagramu. Všechny odkazy na tyhle kanály najdete na mých stránkách. Napište do komentářů, jaký světlo používáte vy nebo co jste kdy řešili při pěstování za problémy.

Rád si to přečtu. Mějte se krásně a brzy zase na viděnou nebo na slyšenou.